Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky

Storlek: px
Starta visningen från sidan:

Download "Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Bakalářská diplomová práce 2012 Tomáš Stříbný

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Skandinávská studia Tomáš Stříbný Výpůjčky z předměstské švédštiny Případová studie slov keff a jalla Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Vendula Vlková Hingarová, Ph.D

3 Prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a pouţil v ní pouze uvedenou literaturu. V Brně dne

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své rodině za podporu při studiu a zvláště pak vedoucí této práce, Vendule V. Hingarové, za odborné vedení a cenné připomínky. 4

5 Obsah 1. Úvod Teoretická část Rinkebyjská švédština, předměstská švédština a multietnická mluva mládeţe Jazyková výpůjčka a kontaktová lingvistika Teorie jazykového managementu a předměstská švédština SAOB a SAOL: deskriptivní a preskriptivní švédské slovníky Výpůjčky keff a jalla keff jalla Metodická část Materiál a korpus. Výběr materiálu, kritéria a postup jeho posuzování Praktická část výpůjčka keff výpůjčka jalla Výsledky analýz a diskuze problematiky Závěr Pouţitá literatura Korpus Literatura Příloha - Korpus Keff Jalla Sammanfattning

6 1. Úvod Ve slovní zásobě švédštiny se začínají v rostoucí míře objevovat výrazy, které pocházejí z oblastí dlouhodobě obývaných velkým procentem imigrantů. Fenomén tzv. rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska), tedy zvláštní jazykové varianty v oblastech s větším počtem přistěhovalců, nabývá v posledních deseti letech stále na významu tím, jak se stává předmětem zájmu lingvistů, tak i samotných mluvčích. Pojem rinkebyjská švédština označuje takovou variantu, kterou se hovoří ve čtvrti Rinkeby ve Stockholmu (další obdobná pojmenování pro tyto varianty pak nacházíme analogicky v přistěhovaleckých čtvrtích v Göteborgu (gårdstenská švédština, gårdstenska) a Malmö (rosengårdská švédština, rosengårdska). Z těchto pojmů budu nadále pouţívat neutrální výraz předměstská švédština (förortssvenska), který se mi jeví jako nejvhodnější. 1 Pojem předměstský slang (förortslang) či právě předměstská švédština (förortssvenska) totiţ obsahují vhodněji formulovaný výraz předměstí (förort-), který tak zahrnuje všechny dotčené oblasti. 2 Z těchto čtvrtí jsou přejímány do různých sociálních i geografických variant švédštiny, včetně spisovného jazyka, mnohá slova, která nemají švédský původ. Právě tomuto aspektu se věnuje tato práce. Zaměří se na osvětlení dvou výpůjček, keff a jalla. Výběr není náhodný výpůjčka keff byla jako jedna ze dvou výpůjček z předměstské švédštiny zařazena do oficiálního slovníku SAOL (Svenska Akademiens Ordlista = Seznam slov švédské Akademie), výpůjčka jalla byla před dvanácti lety dostatečně medializována zásluhou filmu Jalla! Jalla! (2000) reţiséra Josefa Farese a dostala se tak do obecného povědomí Švédů. Imigrační tematice obecně se dostává ve Švédsku stále více pozornosti. S tím souvisí jak čím dál větší medializace této problematiky, tak i čím dál silnější tendence informovat švédskou společnost o přistěhovalcích. To se děje jednak prostřednictvím médií, které se tomuto tématu věnují ve zvýšené míře např. ve filmové tvorbě, ale rovněţ pomocí jazyka. 1 Kromě těchto jednotlivých pojmenování je snaha i označit tyto jazyky jediným pojmem. Objevují se označení jako förortssvenska, invandrarsvenska (zahrnuje všechny přistěhovalecké jazyky a není proto zcela přesným pojmem), kebabsvenska (analogicky k norskému kebabnorska) či multietniskt ungdomsspråk ( multietnický jazyk mladých, dle Kotsinas: (2007). O dalšich formách podrobněji pojednávám v kapitole BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 6

7 Cílem práce je na základě lexikálního výzkumu zjistit, do jaké míry se tyto výpůjčky staly součástí slovní zásoby jak jsou pouţívané v kaţdodenním tisku (a tím ve sféře spisovného jazyka). Práce zjišťuje, v jakých významech jsou slova v tisku pouţívána a klade si následující otázky: - Jsou zastoupeny tyto výpůjčky v denním tisku? - V jakých významech se výpůjčky pouţívají? - Vyskytují se zkoumané výpůjčky i v dalších slovních formách? Teoretickou oporu pro tuto část práce představuje teorie kontaktové lingvistiky a teorie jazykového managementu. První z nich pomůţe osvětlit genezi a formování výpůjček, druhá pak objasňuje jejich začleňování a etablování do slovní zásoby. Výzkum o předměstské švédštině podává nejpřesněji Ulla-Britt Kotsinas v několika svých dílech, předně v knize Ungdomsspråk. 3 Zde nastiňuje na základě vlastních rozhovorů s imigranty z předměstských čtvrtí Rinkeby, Gårdsten a Rosengård tendence v řeči mladých: zkracování slov a zvýšené pouţívání cizojazyčných výrazů z arabštiny, turečtiny a jiných přistěhovaleckých jazyků. V knize se zaměřuje i na srovnávání řeči mladých se standardním jazykem a hodnocení slangu v této řečové skupině. Svými šetřeními s nejrůznějšími skupinami přistěhovalců pak Kotsinas v dalších pracích a několika článcích 4 informuje o formování nového jazyka. 5 Ve svých výzkumech se zabývá i otázkou, jak mluvčí hodnotí cizí výpůjčky v mluvené řeči. Roku 2004 Kotsinas ve spolupráci s rapperem Doggem Doggelitem vyšla popularizační příručka Förortsslang, coţ je slovník výrazů předměstské švédštiny a jejich významu ve spisovné švédštině. Další práce o rinkebyjské švédštině nebyly zatím publikovány v rozsáhlejších studiích a proto je třeba se v tomto ohledu spokojit 3 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, Např. KOTSINAS, U.-B. Rinkebysvenska en dialekt? I Linell, Per, Adelswärd, Viveka, Nilsson, Torbjörn & Pettersson Per A (utg.), Svenskans beskrivning 16, SIC 21a. Linköping: Universitet i Linköping, S KOTSINAS, U.-B. Svensk, invandrarsvensk eller invandrare. Om bedömning av främmande drag i svenskt talspråk. I Tingbjörn Gunnar (utg.), Andra symposiem om svenska som andraspråk i Göteborg Stockholm: Skriptor, S

8 práce. 6 Mezi lety 2002 a 2006 proběhl doposud nejpodrobnější výzkum zabývající se s několika rozsahově menšími pracemi, jako jsou bakalářské či jiné závěrečné předměstskou švédštinou. 7 Vyšel z popudu univerzity v Göteborgu za podpory a spoluúčasti významných švédských jazykovědců. Sonda byla z velké části prováděna doktorskými studenty švédských univerzit a proběhla na několika gymnáziích ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Jedním z cílů bylo získat i co nejvíce respondentů pro zkoumání švédštiny jako druhého jazyka. Projekt se zaměřil jak na zkoumání jednotlivých aspektů jazyka ve třech přistěhovaleckých předměstích, tak na popsání, analyzování a srovnání mluvené řeči mezi mladými v těchto oblastech. Výzkum se zaměřil i na sociolingvistické otázky (např. jak funguje přepínání ( code switching ) mezi různými variantami řeči, zda jsou výrazy multietnické mluvy pouţívány i rodilými mluvčími švédštiny apod.). Šetření na středních školách ve stockholmské části Rinkeby prováděla i Ellen Bijvoet, která shromáţdila slangová slova pouţívaná mezi mládeţí. Spolu s kolegy ve své závěrečné zprávě došli k závěru, ţe varianta tohoto jazyka se pouţívá především v neformálních rozhovorech mezi stejně starými mluvčími, kteří jsou z velké části přistěhovaleckého původu. 8 Aspekty pouţívání jednotlivých slov předměstské švédštiny v jejich kontextu však nebyly soustavně zpracovány. Dílčí studie (několik málo závěrečných a jiných univerzitních prací) se v tomto směru věnují posuzování nadávek a slangových slov z předměstské švédštiny u jejich mluvčích. Tyto práce se opírají o vlastní výzkumy jejich autorů, kteří pracují především s druhou generací přistěhovalců a generací do 20 let. 9 Na slangové výrazy v mluvě mladistvých v těchto pracích čtenář naráţí velmi 6 Např. Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 7 Språk och språkbruk bland ungdomar i flerspråkiga storstadsmiljöer [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenska.gu.se/forskning/isa/forskningsverksamhet/avslutade%20projekt/sprak-ochsprakbruk/> 8 Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 9 Např. GOMÉR, M. shu len, vad händish - en analys av multietniskt ungdomsspråk i Alejandro Leiva Wengers novell Borta i tankar. Göteborg: Göteborgs universitet [online] [cit ]. Dostupné z: <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/18950/1/gupea_2077_18950_1.pdf> MELLSTRÖM, S. Det är chill, typ. En studie om elevers uppfattning om fenomenet ungdomsspråk och andra språkliga varieteter i skolan och på fritiden. Självständigt arbete inom lärarutbildningen. Stockholm: Stockholms universitet [online] [cit ]. Dostupné z: <http://su.diva-portal.org/smash/get/diva2:324563/fulltext02> 8

9 často. Konkrétně v práci J. Nilsson Slang på villovägar 10 se nachází i vlastní hodnocení výpůjček z hlediska jejich pouţívání, totiţ zda je význam jednotlivých slov vybranými mluvčími posuzován jen v ustáleném významu (nejrozšířenějším, tedy jako ve slovníku) a zda dochází k dalšímu rozšíření či zúţení významu těchto výpůjček. Různé polohy významu, jak ustálené tak i neustálené jsou i tématem této práce. Tato práce má celkem 5 kapitol. Po úvodní kapitole následuje teoretická část podávající v 5 podkapitolách rozšiřující informace o rinkebyjské švédštině a multietnické mluvě mládeţe jakoţto výchozím prostředí pro převzetí výpůjček do švédštiny, o kontaktové lingvistice a jazykových výpůjčkách jako o teoretické opoře ve způsobu zakomponování výpůjček do jazyka. Ve třetí části pak nastíním moţné propojení teorie jazykového managementu jako široce uplatnitelné teorie na hypotetickém modelu pro rozvoj inovací a přebírání výpůjček od Kotsinas. V další části pojednám o švédských slovnících SAOB a SAOL 11 a jejich preskriptivněnormativním postavení, a to z toho důvodu, ţe výpůjčka keff uţ byla zařazena do jednoho z nich. V poslední části pak popíši výpůjčky keff a jalla, které hodlám v praktické části zanalyzovat. Třetí kapitolou je metodická část, ve které představím korpus pro posuzování výpůjček a nastavení kritérií pro jeho výběr. Korpusem v této práci budou online vyhledávací archivy několika švédských deníků, jakoţ i švédský jazykový korpus Språkbanken KORP. Pro výzkum nebylo moţné, abych odjel do Švédska, proto bylo nutno vynechat původně zamýšlenou sociolingvistickou část, ve které jsem hodlal dotazníkovou formou zjistit vnímání a postoj mluvčích k vybraným slovům z předměstské švédštiny. Tím se výzkum dostal do roviny bádání psaného slova, které bylo díky dostupným technologiím mnohem přístupnější variantou. Začátek časového úseku pro výběr z těchto zdrojů představuje rok 2000, kdy se zkoumané výpůjčky začínají v tisku objevovat a jeho konec představuje současnost (leden 2012). Na základě korpusu pak v další, praktické kapitole, tyto výpůjčky analyzuji z hlediska slovního a významového. Budu tedy zjišťovat, zda se NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C- uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, [online] [cit ]. Dostupné z: <http://uu.divaportal.org/smash/get/diva2:131564/fulltext01> 10 NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C- uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, [online] [cit ]. Dostupné z: <http://uu.divaportal.org/smash/get/diva2:131564/fulltext01> 11 SAOB (Svenska Akademiens Ordbok), SAOL (Svenska Akademiens Ordlista) 9

10 výpůjčky objevují v denním tisku i v korpusu, zda se objevují jen v jednom, slovníkovém významu, či jsou mluvčími chápány i významy další a nakonec zda se objevují i v jiných slovních formách (např. jalla v préteritu, keff v superlativu). V předposlední kapitole se budu věnovat výsledkům analýz výpůjček spolu s diskuzí problematiky a poslední kapitola je závěrem této práce. 10

11 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1. Rinkebyjská švédština, předměstská švédština a multietnická mluva mládeže Jazyk rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska) je jen jednou z částí jazykové situace, která vládne především v předměstích Stockholmu, Göteborgu a Malmö. S nejistotou odborníků při pojmenovávání tohoto fenoménu jsem se setkal u většiny materiálů zabývajících se tímto tématem, ke kterým jsem měl přístup. Pojem multietnická mluva mládeţe (multietniskt ungdomsspråk), který se v odborných textech a závěrečných pracích (viz např. Kotsinas: 2007, Gomér: 2008) nejčastěji vyskytuje, není náhodný. Označuje tu varietu jazyka, která vznikla a rozvíjí se mezi mládeţí v mnohojazyčných prostředích v předměstích velkých měst, ať uţ mezi jednojazyčnými či vícejazyčnými mluvčími s rozdílným etnickým pozadím. Platí zde většinou to, ţe se jedná o mládeţ, která se ve Švédsku jiţ narodila. Multietnická mluva mládeţe pak zastřešuje mnoţinu jazyků, které se začaly objevovat v polovině 80.let 20.století. V té době se poprvé začíná mluvit právě o rinkebyjské švédštině (rinkebysvenska), která byla v rychlém sledu následována lokálními pojmenováváními místních forem multietnické mluvy jazyka mládeţe, jako jiţ zmíněná gårdstenská švédština (v předměstí Gårdsten v Göteborgu) anebo rosengårdská švédština (v předměstí Rosengård v Malmö). 12 Kdyţ švédská lingvistka Ulla-Britt Kotsinas na přelomu 80. a 90. let zkoumala mluvu mladých v několika čtvrtích Stockholmu, kterou později zaznamenala ve své knize Ungdomsspråk 13, vypozorovala, ţe v některých oblastech mládeţ pouţívá slangová slova z nejrůznějších cizích jazyků, právě od přistěhovalců. Jednalo se o jednu z prvních zpráv o nově formované multietnické mluvě mládeţe. Typickým rysem tohoto jazyka je obecné pouţívání zvláštní větné prosodie (melodie a rytmu), která se ovšem, na rozdíl od přízvuku, nemůţe odvozovat od jednoho konkrétního jazyka. Slovní zásoba je totiţ přebírána jak z angličtiny, tak i z rozdílných přistěhovaleckých jazyků, včetně původních švédských slov doplněných o nové 12 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.6. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 13 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren,

12 významy. Tímto se odlišuje multietnická mluva mladých od přistěhovalecké švédštiny (andraspråkssvenska) 14, kterou si přistěhovalci osvojí jako druhý (případně třetí a další) jazyk a jejich mluva je poznamenána jak typickým přízvukem mateřského jazyka, tak odlišnou výslovností, odlišným uspořádáním slovosledu ve švédské větě, nejistotou u rodu podstatných jmen apod. Odtud tedy název této odlišné formy andraspråkssvenska švédština jako druhý jazyk. 15 Multietnická mluva mládeţe je v podstatě odborný lingvistický termín, který ale dostává v médiích a při praktické mluvě nejasný nádech a proto se nahrazuje dalšími pojmenováními. Zastaralý pojem přistěhovalecká švédština (invandrarsvenska) obsahuje stigmatizující slovo přistěhovalec stejně jako novější pojem blattesvenska se stejným významem. Rinkebyjská švédština (rinkebysvenska), švédština ghetta (ghettosvenska), miljonsvenska a další lokální označení jsou úzce svázány se samotnými mluvčími a proto nemohou odkazovat k jazyku jako celku. Cizí označení za pouţití výrazů z tohoto jazyka (shobre-svenska) zase naráţejí na odtaţitost. Naproti tomu Ellen Bijvoet ve svých textech definuje předměstskou švédštinu pojmem švédština mnohých (mångssvenska). 16 Za vhodnější označení pro multietnickou mluvu mládeţe povaţuji sice obecnější, zato však pro skupinu mluvčích lépe konkretizující pojem předměstský slang (förortsslang) anebo předměstská švédština (förortssvenska). 17 Pojmy obsahují slovo předměstí (förort), které přesně signalizuje oblasti, ve kterých se multietnický jazyk vyskytuje. A tak právě s druhým pojmem budu, stejně jako v úvodní části, operovat nejčastěji. Kotsinas chápe slang takto: Gemensamt för de ord som vi betecknar som slang är att de så gott som alltid på ett eller annat sätt avviker från standardspråket eller från det språk som vore att förvänta i sammanhanget och att användningen då har ett expressivt syfte. 18 Chápe jej tedy jako skupinu slov, jejichţ pouţití se vţdy nějakým způsobem odchyluje od standardního jazyka nebo jazyka, který je v dané souvislosti očekáván 14 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 15 Tamtéţ, s Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 17 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 18 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S

13 a ţe tato slova mají vţdy expresivní uţití. 19 Naproti tomu je slang podle SAOB kaţdodenní, občas vulgární, jazyk uţívaný v jistém kruhu osob (např. mládeţe, spolupracovníků). Obecněji jej pak SAOB vnímá jako vulgární jazyk, který má menší obecné rozšíření a není na něj nahlíţeno jako na spisovný jazyk. 20 V česko-slovenské provenienci je chápán slang podobně, tedy jako soubor lexikálních prostředků pouţívaných v komunikaci jako exkluzivní jazyk jistých společenských vrstev a rozličných zájmových skupin 21 a dále jako soubor nespisovných slov a výrazů, který je tematicky různorodý, nekoordinovaný a neintegrovaný a to jak z pohledu různých sociálních vrstev, tak i z hlediska slovotvorného. 22 Všechny tyto předpoklady se odráţejí i v multietnické mluvě mládeţe. V případě předměstské švédštiny se tedy jedná o sociolekt švédštiny, který si vypůjčil výrazy turecké, arabské, španělské a ještě i výrazy z jiných jazyků. Sociolektem pak označujeme takovou varietu národního jazyka, která je vymezená sociálně, k sociální či profesní skupině. 23 Charakterizují ji speciální lexikální, zřídka i morfologické a syntaktické odchylky od spisovného jazyka. 24 Vznik této jazykové variety se datuje do osmdesátých let, kdy se výrazy s jistotou uţívaly v jiţ zmíněných oblastech. Zajímavé je, ţe takto vzniklá varieta začala postupně přesahovat hranice přistěhovaleckých čtvrtí a zájem o předměstskou švédštinu brzy projevila i švédská ( etnická ) mládeţ a jistá slova tak postupně doznala značnějšího rozšíření i v jiných oblastech země, kde není přímý kontakt s obyvateli těchto čtvrtí. Jedná se kromě slov keff, jalla, guss (ve významu dívka) i např. o slovo habibi (z arabštiny, s významem miláček) či sloveso dissa (s významem jednat bez respektu). 25 Slova z předměstské švédštiny jsou tedy jazykovými výpůjčkami. 19 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S Vardagligt, stundom vulgärt språk(bruk) använt inom en viss krets av personer (t. ex. ungdomar l. yrkeskamrater); äv. allmännare, om vardagligt l. vulgärt språk(bruk) som har mer l. mindre allmän spridning men icke betraktas ss. vårdat l. korrekt. Svenska akademiens ordbok [online] [cit ]. Dostupné z: <http://g3.spraakdata.gu.se/saob/> 21 MISTRÍK, J. Lingvistický slovník. Slovenské pedagogické nakladateľstvo: Bratislava, S Tamtéţ, s ČERNÝ, M. Homo loquens: Vybrané kapitoly z lingvistické antropologie. Ostrava: Ostravská univerzita, S MISTRÍK, J. Lingvistický slovník. Slovenské pedagogické nakladateľstvo: Bratislava, S Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 13

14 2.2. Jazyková výpůjčka a kontaktová lingvistika Aby mohly tyto jazykové výpůjčky proniknout do jazyka, je vţdy potřeba, aby prošly procesem, který popisuje kontaktová lingvistika. Ta osvětluje genezi a formování výpůjčky v novém jazyce. Kontaktová lingvistika vychází ze základní společenské, sdělné funkce jazyka, tj. být prostředkem či nástrojem styku a dorozumívání se mezi lidmi. Kaţdá jazyková komunikace má vţdy svého mluvčího (potaţmo pisatele) a svého posluchače (resp. adresáta). Při kaţdé této komunikaci dochází k jazykovému kontaktu jejich účastníků, tedy i ke kontaktu cizích jazyků. 26 Úkoly kontaktové lingvistiky vymezuje následující definice: Kontaktová lingvistika zkoumá okolnosti, povahu a následky vzájemného kontaktu mezi dvěma a více jazykovými systémy, studuje všechny jazykové kontakty, bez ohledu na funkční platnost zúčastněných jazykových systémů, a poznává tak jazyk (jazykový systém) v jeho vývoji. 27 Samotný termín jazykový kontakt označuje střetnutí dvou nebo více jazykových systémů v lidském vědomí. Podnětem k realizaci jazykového kontaktu je pak jazyková komunikace s nositelem dalšího jazykového systému, podmínkou je většinou alespoň minimální bilingvismus nebo diglosie a alespoň pasivní znalost dalšího systému nebo jazyka - zprostředkovatele kontaktu. Následkem vzniklý jazykový konflikt a vzájemné působení zúčastněných jazykových systémů pak potencionálně můţe mít následky další. K jazykovému kontaktu je třeba kromě hlediska přísně lingvistického přistupovat také často teritoriálně: otázkou je, zda nositelé stýkajících se jazykových systémů spolu teritoriálně existují, teritoriálně sousedí či jsou od sebe teritoriálně odděleni. 28 Jazyková výpůjčka ve významu přebírání prvku z jiného jazyka je jednou ze základních moţností při rozvíjení lexikální zásoby a jejího růstového potenciálu. Je projevem jisté imanentní povahy jazyka, jak dokazují výpůjčky v mnoha jazycích uţ od nejstarších dob jejich vývoje. Součástí konstituování jazykového systému jsou vţdy akomodačně-asimilační procesy. Akomodace umoţňuje systému proniknout do 26 VAŠEK, A. Kontaktová lingvistika a její perspektivy I. Češtinář, roč. 7, 1997, č. 1, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

15 něj novými prvky z okolí, které se poté dostávají do pole působnosti asimilace, kde si na druhé straně upraví prvek okolí 29 (např. arabské adjektivum prošlo ortografickou adaptací při včleňování do přebírajícího jazyka švédštiny tím, ţe změnilo psanou podobu do latinky keff na základě fonetického přepisu slova). Základními otázkami přebírání výpůjček jsou: - podmínky přebírání (co a jak se přebírá) - stav rozvinutosti lexikální zásoby přebírajícího jazyka - aktualizace potenciálního jazykového materiálu z jazyka, ze kterého se přebírá - postoj jazykového společenství k výpůjčkám 30 Aktualizace je navíc svázaná s různými mimojazykovými okolnostmi, jako např. ekonomickým vlivem dané země, expanzí kultury daného etnika, národa, se spojením oficiální komunikace jisté komunity s jistým jazykem apod. 31 Stejně tak se mohou výpůjčky z etnicky smíšených oblastí při přejímce z jazyka cizí provenience přes slangovou vrstvu dostat aţ na úroveň oficiálního jazyka. S přejímkami a konkrétními jazykovými situacemi pracuje blíţe i teorie jazykového managementu Teorie jazykového managementu a předměstská švédština Teorie jazykového managementu (TJM), vycházející ze starší teorie jazykového plánování, je široce zaloţená obecná teorie, která na jedné straně vymezuje svůj vztah k lingvistice, na straně druhé podstatně přesahuje její hranice. 32 TJM se zabývá managementem promluv (komunikačních aktů) a zároveň klade velký důraz na mikroanalýzu. Manaţování má probíhat v konkrétních jazykových situacích. 29 DOLNÍK, J. Lexikológia. Univerzita Komenského: Bratislava, S Tamtéţ, s Tamtéţ, s NEKVAPIL, J. O historii, teorii a modelech jazykového plánování. In: Slovo a slovesnost, č. 71, roč S

16 Rozlišovat lze jednoduchý (promluvový) management a organizovaný (řízený) management. Všechny managementové procesy probíhají v těchto pěti stádiích: 1. v interakční situaci vznikají odchylky od norem jednání (deviation) 2. těchto odchylek si mluvčí povšimnou (noting) 3. takové odchylky hodnotí negativně nebo pozitivně (evaluation) 4. za účelem úpravy hodnocených odchylek vybírají akční plán (adjustment design) 5. a ten realizují (implementation) 33 Přes svou obecnou zaloţenost je TJM orientována na konkrétní promluvové akty, tedy především na mluvenou řeč. Pokud vezmeme v úvahu, ţe se TJM zabývá nejprve jednoduchým managementem (etablováním), který se pak můţe rozvinout na rovinu organizovaného managementu, který pracuje s etablovaným lingvistickým prvkem, je tak teorie dobře prostupná i s jinými modely. Uţ konkrétní schematický a hypotetický obecný model normování inovací v jazyce v celkem šesti krocích načrtla i Ulla-Britt Kotsinas. Model popisuje organizovaný management, tak jak jej chápe TJM a je sociolingvisticky zaměřen. Kotsinas zde podává několik rovin, přes které můţe jak inovace, tak i převzaté slovo projít, neţ se dostane do spisovné vrstvy jazyka. Podle Kotsinas je tento model dobře pouţitelný i pro výpůjčky, protoţe i výpůjčka převzatá cestou jazykového kontaktu můţe být povaţována za jistý druh inovace NEUSTUPNÝ, J. Sociolingvistika a jazykový management. In: Sociologický časopis. Č. 38, č. 4/2002. S KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S

17 Krok 1 Inovace, porušení normy, hodnocení inovace Krok 2 zmizí Krok 2 Skupinová identita Krok 3 zmizí Krok 3 Vznik nové skupiny, hodnota inovace. Identita: lokální či sociální Krok 4 zmizí Krok 4 Mluva a identita mládeže Krok 5 zmizí Krok 5 Sociolekt, dialekt s nízkým či vysokým statusem Krok 5 Mluva dospělých, slang, hovorový jazyk Hypotetický model pro rozvoj inovací v mluvené řeči (Kotsinas: 2007, s. 173) (pozn. přeloţil autor) Krok 6 zmizí 17 Krok 6 Spisovný jazyk

18 Pokud se v prvním kroku inovace či výpůjčka v rámci skupiny ujme, můţe si na jejím základě skupina postupně také vytvářet svou identitu (krok 2). V dalším kroku můţe být tato výpůjčka (ale i identita) postupně rozšiřována na další skupiny, spojené jak lokálně (např. stejná čtvrť), tak sociálně (mládeţ). Tím se rozšiřuje i okruh skupin, ve kterých se nová inovace ujme (v kroku 4 uţ je to jazyk mladých obecně). V předposledním kroku dochází k vnímání mnoţiny těchto výpůjček buď jako sociolektu skupiny nebo slangu u dospělých. Slovo se tím dostává do vrstvy hovorového jazyka (vardagligt; krok 5) a posledním moţným krokem je zařazení výrazu jako spisovného do oficiálních slovníků jazyka, kam se často dostane po zbavení se stylistických příznaků. Výraz nemusí projít celou tuto cestu, neboť v kaţdém z jednotlivých kroků se můţe stát, ţe výraz neprojde do další fáze (např. bude nahrazen jiným, novějším výrazem), popř. z jazyka zcela vymizí SAOB a SAOL: deskriptivní a preskriptivní švédské slovníky Ve Švédsku vycházejí z popudu Švédské akademie (Svenska akademien) dva slovníky švédštiny. Prvním z nich je Slovník Švédské akademie (Svenska akademiens ordbok, dále jen SAOB), druhým pak Seznam slov Švédské akademie (Svenska akademiens ordlista, dále jen SAOL). O jejich funkci jako preskriptivního či deskriptivního slovníku se vedou jiţ delší dobu debaty, jak ukázal např. příspěvek L. Larssona na 11. konferenci o lexikografii ve Skandinávii 36, i kdyţ, jak uvádí, je jejich dnešní funkce z pohledu lingvistů jasná. Ale nebylo tomu tak vţdy od prvního vydání se forma slovníku SAOB pozměnila ze slovníku převáţně normativního na v podstatě deskriptivní, kdy aktuálně popisuje vývoj jazyka aţ do současnosti. Slovník SAOB si jiţ od počátku kladl za prvořadý cíl systematicky sledovat a popisovat historický vývoj jednotlivých slov švédské slovní zásoby od časů Gustava 35 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S LARSSON, L. Om SAOB som normativ ordbok en detaljstudie. 11 konferensen om lexikografi i Norden maj 2011 Lund. Sammanfattningar och program. Sektionsföredrag och posterpresentationer. S. 49. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://nordisksprogkoordination.org/nfl/konferencer-og-symposier/program_nfl_2011.pdf> 18

19 Vasy, tedy od první poloviny 16. století, aţ do aktuální současnosti. 37 Do roku 2012 vyšlo postupně celkem 35 svazků, které obsahují abecedně řazená slova A-T (poslední svazek vydaný v roce 2009 zahrnoval slova Tok-Tyna) popisující vývoj a původ jednotlivých slov (svazky obsahující písmena U-Ö dosud nebyly vydány), přičemţ první svazek z této řady (A-Anlöpning) vyšel jiţ v roce Nevýhoda tohoto slovníku spočívá v nemoţnosti reflektovat aktuální vývoj slovní zásoby, tedy jak vypouštění zastaralých slov (např. namísto automobil je dnes bil, namísto bicykel je dnes cykel), tak i přijímání nových (např. aids, anorektisk) 39. Současnou slovní zásobu nejlépe zachycuje slovník SAOL mající ale odlišný charakter. SAOL je ve své podstatě slovník doporučujícího rázu, přestoţe má oficiálně normativní charakter. 40 Je příručkou, která znázorňuje, jak se píší a skloňují slova, někdy také udává jejich výslovnost a význam. Jinými slovy je to pravopisný seznam slov současného švédského jazyka. 41 První vydání SAOL vyšlo v roce 1874 a několik let po publikování šestého vydání (1889) švédský král Oskar II. ustanovil slovník SAOL vodítkem pro školy v otázkách pravopisu a skloňování. 42 V předmluvě se samotní autoři slovníku vyjadřují takto: SAOL och tidens flykt [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_och_tidens_f lykt> 38 Svenska språket. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket> 39 Svenska Akademiens ordbok (SAOB) och Svenska Akademiens ordlista (SAOL) [online] [cit ]. Dostupné z: <http://g3.spraakdata.gu.se/saob/skillnad.shtml> 40 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista : principer och resultat. In: LexicoNordica 9, S. 1. [online] [cit ]. <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/24006/1/gupea_2077_24006_1.pdf> 41 SAOL och tidens flykt [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_och_tidens_f lykt> 42 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista : principer och resultat. In: LexicoNordica 9, S. 1. [online] [cit ]. <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/24006/1/gupea_2077_24006_1.pdf> 43 Svenska Akademiens ordlista är sedan länge en allmänt vedertagna normen för stavning och böjning av svenska ord. (...) Många förslag till nya uppslagsord inflyter från allmänheten mellan upplagorna, men det förekommer också att människor skriver till redaktionen (...) med begäran att vissa ord skall strykas såsom anstötliga(...) Sådan makt har inte denna ordlista och är den inte avsedd att ha. Den är en samling rekommendationer som i stor utsträckning grundas på det etablerade bruket och som därutöver bestäms av en strävan att anpassa nya tillskott i språket till rådande svenska normer för stavning och böjning, ordbildning och ordval. Föreställningen att ett ord som inte står i SAOL inte tillhör svenska språket är inte ovanlig men förstås alldeles felaktig. Det måste tydligt sägas att denna lista är ett urval, att den utan svårighet skulle ha kunnat göras åtskilligt större (...). (Autor neuveden) Svenska akademiens ordlista. S. V. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/binaryloader.axd?ownerid=59162dda-ad88-4f29-a730- e7a23626b09f&ownertype=0&propertyname=files&filename=inledning+saol.pdf&attachment=tr ue> 19

20 Slovník Švédské Akademie je uţ dlouhou dobu obecně přijímanou normou pro pravopis a skloňování švédských slov. ( ) Mezi jednotlivými vydáními proudí mnoho návrhů na nová hesla ve slovníku, ale stává se také, ţe lidé píší do redakce ( ) s poţadavkem, aby určitá slova byla ze slovníku jako pohoršlivá vyškrtnuta ( ) Takovou moc tato příručka nemá a není to ani jejím záměrem. Tím je soubor doporučení, který se ve velkém rozsahu zakládá na etablovaném zvyku a o kterém se nadto rozhoduje při snaze přizpůsobit nové příspěvky v jazyce k současným švédským normám pro ohýbání, tvoření a výběr slov. Představa o tom, ţe slovo, které není zapsáno v SAOL nepatří do švédského jazyka není neobvyklé, ale je samozřejmě zcela chybné. Musíme jasně říci, ţe tento seznam je pouze výběr, bez problémů by mohl být mnohem větší ( ). (překlad: autor) Z toho vyplývá, ţe i kdyţ je slovník formován strukturními vlastnostmi jazyka, jeho gramatickými pravidly apod., tak na druhé straně významným způsobem rozhoduje i aktuální pouţívání jazyka jeho mluvčími. Slovník SAOL tedy nemůţe v ţádném případě zastávat striktně normativní hledisko. Je třeba říci, ţe kaţdé nové vydání vzbuzuje pozornost v široké veřejnosti. Je skoro povinností mít ho na všech pracovištích a všude tam, kde se pravidelně píše švédsky. Autorita slovníku je dokonce tak velká, ţe na veřejnosti panuje přesvědčení, ţe jen slova, která jsou zapsaná ve slovníku, jsou opravdu dobrá švédská slova a tak je slovník paradoxně vnímán jako určující jazyková norma. 44 První vydání SAOL tedy vyšlo v roce 1874 a aţ do pátého vydání se počet jeho hesel měnil jen pozvolna, celkový počet byl cca Aţ šestým vydáním (1889) začal jejich počet narůstat a dnešním dnem se pohybuje okolo hesel (podle nejnovějšího, 13. vydání z roku 2006). V nejnovějším vydání se pak také připojují různá doporučení pro ohýbání anglických slov, mimo jiné také doporučené pouţití švédského výrazu před anglickým či vhodnější tvoření plurálu. 45 Poslední tři vydání jiţ byla digitalizována a jsou k dispozici na internetovém portálu Švédské Akademie. 44 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista : principer och resultat. In: LexicoNordica 9, S.1. [online] [cit ]. <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/24006/1/gupea_2077_24006_1.pdf> 45 Svenska akademien. Böcker om svenska språket. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/publikationer/bocker_om_svenska_spraket> 46 Svenska akademiens ordlista över svenska språket. [online] [cit ]. <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_pa_natet/ord lista> 47 S uveřejněním zbývajících vydání se počítá v horizontu několika let. HOLMER, L. SAOL Hist samtliga upplagor av SAOL i en och samma databas. 11 konferensen om lexikografi i Norden maj 2011 Lund. Sammanfattningar och program. Sektionsföredrag och posterpresentationer. S. 35. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://nordisksprogkoordination.org/nfl/konferencer-og-symposier/program_nfl_2011.pdf> 48 Zároveň jsou jiţ volně zpřístupněna i všechna dosavadní vydání slovníku SAOB. 20

21 Odpověď na otázku, jaká slova budou nově zařazena či vyřazena ze SAOL, je určována především redakcí SAOL a jazykovou komisí Švédské Akademie a to na základě jak starších vydání seznamu a uţívaných jazykových norem, tak na rozličných zdrojích, na kterých komise slova zhodnocuje. K těm patří především texty z databází Jazykové banky (Språkbanken = korpus KORP), PressText a Mediearkivet (první zmíněná databáze je, jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, součástí korpusu této práce). Kromě toho se při zpracování pouţívá i fulltextového vyhledávání Googlu, kde se podle předmluvy SAOL 49 shromaţďuje většina psaného švédského textu. Zjednodušeně řečeno pro zařazení na seznam SAOL stačí, aby se slovo či jeho formy objevily v určitém počtu v několika různých písemných textech v daném období, určeném pro výběr slov do nového vydání. S odhlédnutím od komise Švédské Akademie má také široká veřejnost moţnost přímo na webových stránkách SAOL navrhnout slovo, které by se mělo při příštím vydání zařadit či vyloučit ze seznamu. 50 Stejným procesem musela projít i výpůjčka keff, které se podrobněji věnují následující stránky Výpůjčky keff a jalla keff Výraz keff je adjektivem pocházejícím z arabštiny (keff, arab., ve významu dobrý, příjemný, zábavný). Švédský slovník slangu (1998), kde se termín vůbec poprvé ve švédském slovníku objevuje, výraz popisuje takto: kef, keff (inv. 51 ) 1 dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Svenska akademiens ordbok (a-tyna) [online] [cit ]. Dostupné z: <http://g3.spraakdata.gu.se/saob/> 49 Svenska akademiens ordlista. S. XI. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/binaryloader.axd?ownerid=59162dda-ad88-4f29-a730- e7a23626b09f&ownertype=0&propertyname=files&filename=inledning+saol.pdf&attachment=tr ue> 50 Svenska Akademiens ordlista över svenska språket. Stockholm: Norstedts Akademiska Förlag, uppl. S. VI-XI. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista> 51 Invandrartäta områden jazyk pouţívaný v oblastech s větší hustotou přistěhovalců 21

22 2 trevlig, bra, snäll 52 (příjemný, dobrý, milý) Slovník tedy definuje výraz dvěma různými způsoby, dokonce přesněji řečeno antonymy (nepříjemný x příjemný). Aţ na druhém místě uvádí jeho původní význam v arabštině, který se ovšem ve švédštině dnešním dnem jiţ nevyskytuje a původní význam tak byl při přejímce zcela překryt jeho negativním protikladem. Slovník uvádí i další sloţeniny, ve kterých je pouţito slovo keff. Práce Kotsinas shodně udává první význam výrazu keff (tedy hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný a nudný). Další ve slovníku uvedené výrazy se společným základem keff (tedy keffad a keffig) jsou přebírajícímu jazyku bliţší, jelikoţ jsou rozšířeny o švédské sufixy pouţívané u švédských adjektiv: keffad = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Výraz vypadá ve švédštině zdánlivě jako příčestí minulé neexistujícího slovesa keffa při predikativním postavení: Jag är keffad., keffa > keffad, analogicky k: Stolen är målad., måla > målad keffig = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Výraz je tvořen základem keff rozšířeném o adjektivní sufix -ig > keffig. Evidentně cizí výraz do švédštiny pronikl nejprve do její slangové vrstvy jazyka (v tomto případě uţívaného mladistvými v předměstích velkých měst) a vůbec poprvé byl zachycen a popsán v roce 1998 právě ve slovníku švédského slangu (v předešlém slovníku slangu z roku se neobjevuje). V roce 2006 byla výpůjčka zařazena do 13. vydání deskriptivního švédského seznamu slov SAOL. Spolu s výrazem keff bylo do slovníku zařazeno i substantivum guss (vyskytuje se i ve formě guzz, z turečtiny a kurdštiny ve významu dívka, holka). Informace o přijetí konkrétně těchto dvou slov se objevila koncem roku 2005 v mnoha švédských 52 KOTSINAS, U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, S GIBSON, H. Svensk slangordbok. Stockholm: Läromedelsförlagen,

23 denících, mimo jiné i v celostátním seriózním deníku Svenska Dagbladet 54, protoţe se jednalo o vůbec první dvě výpůjčky z předměstské švédštiny, které se do slovníku dostaly (pomineme-li některé arabské a turecké výrazy, které ale s předměstskou švédštinou přímo nesouvisejí). S ohledem na cizí původ u výrazu keff neproběhla fonetická adaptace do švédštiny, vyslovuje se s k na začátku slova, i kdyţ se správně švédsky hlásková dvojice ke- vyslovuje jako [še-]. Slovo je ve 13. vydání SAOL definováno jako slovo z hovorového jazyka (vardaglig) s významem špatný : keff [k-] adj. -t -a (vard.) = dålig 55 Bez ohledu na zapsání do SAOL je slovo keff plnohodnotným adjektivem, které je moţno pouţívat ve všech jeho gramatických formách. Keff je pravidelným přídavným jménem. Atributivní postavení Predikativní postavení en keff flicka Det är ju helt kefft. Atributivní postavení Predikativní postavení Neurčitý tvar Určitý tvar Neurčitý tvar Určitý tvar Jednotné číslo Jednotné číslo utrum en keff man den keffa mannen En man Mannen är keff. neutrum ett kefft hus det keffa huset Ett hus Huset är kefft. Množné číslo Množné číslo utrum två keffa män de keffa männen Två män Männen är keffa. 54 BÄCKSTEDT, E. Hajp, keff och guss nytillskott i ordlista. ordlista [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svd.se/kultur/hajp-keff-och-guss-nytillskott-i-ordlista_ svd> 55 Svenska Akademiens ordlista [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_pa_natet/ord lista> 23

24 neutrum två keffa hus de keffa husen Två hus Husen är keffa. Stupňování Základní tvar Komparativ Superlativ keff keffare keffast Atributivní postavení Určitý tvar (den, det, de) keffaste Tvary superlativu Predikativní postavení Neurčitý tvar keffast jalla Výraz jalla je imperativní forma syrského či arabského výrazu (arab. zápis ), který původně znamená spěchej!, pospěš si!, no tak! Jak v arabštině, tak i v jiných jazycích, kde slovo se stejným významem doznalo rozšíření (např. v příbuzné norštině), je pouţíváno v expresivním významu. Ortografická podoba převedená do latinky je psaná nejčastěji jako yalla (při anglickém přepisu). Další psanou formou je yallah. Jiný, podobný výraz, Ya Allah, jehoţ přepis sice respektuje původní dvouslovný arabský výraz, znamená ale v arabštině a dále i v jiných jazycích proč já?, to jsem si přece nezaslouţil? 56 S adaptací slovesa do švédštiny proběhlo jak ortografické přizpůsobení, tak postupem času i jeho morfologická adaptace. Co se týče fonetické stránky slova, adaptace neproběhla. Ve spisovné švédštině by se skupina dvou stejných souhlásek v tomto slově ve výslovnosti promítla jako dlouhý konsonant /jal:a/, ale slovo se oproti pravidlům vyslovuje v původní podobě krátce /jala/. Pravopisná podoba výrazu, pokud přihlédneme k přepisu do latinky v anglické formě > yalla, doznala změn u ve švédštině nepříliš častého začátečního y-, které bylo nahrazeno za j-: (yalla) > jalla. Morfologicky se jalla ve švédštině 56 CHOUKEIR, W. ya-allah vs. yalla! [online] [cit ]. Dostupné z: <http://notesby.me/yalla-vsya-allah-0> 24

25 chová jako citoslovce, či z citoslovce a podstatného jména tvořený výraz, ale zároveň při potřebě ohýbat toto slovo se z původního výrazu stává (jinak ustrnulá) imperativní slovesná forma. Tuto je však dále moţno rozvíjet na základě poznatku, ţe infinitivní slovesná koncovka ve švédštině zní a. Pokud zároveň vezmeme v úvahu, ţe se slovo neobjevuje pouze v této své ustrnulé imperativní formě, vznikne nám zcela pravidelné sloveso 1. slovesné třídy: Infinitiv att jalla Rozkazovací způsob jalla! Přítomný čas jag/du/han/hon/det/vi/ni/de jallar Souminulý čas har jallat Minulý čas jallade Předminulý čas hade jallat Budoucí čas kommer att + jalla; ska (skall) + jalla Podmiňovací způsob skulle + jalla Příčestí přítomné jallande Příčestí minulé en jallad man, ett jallat hus, den jallade man, det jallade hus, de jallade kvinnorna Trpný rod jallas Přítomný čas t.r. jallas Souminulý čas t.r. har jallats Minulý čas t.r. jallades Předminulý čas t.r. hade jallats Sloveso jalla samotné bylo nicméně ve Švédsku známé jiţ dříve jako původní dialektální výraz ve švédské oblasti Helsingland a Delsbo socken, jak uvádí švédský nářeční lexikon. 57 jalla (verbum neutrum) 1 jollra (ţvatlat) 2 dagdrifva (povalovat se, nic nedělat) 57 Svenskt dialektlexikon: ordbok öfver svenska allmogespråket, [online] [cit ]. Dostupné z: <http://runeberg.org/dialektl/0325.html> 25

26 Sloveso mělo tehdy v nářeční formě opět shodně po dvou rozličných významech. Nutno dodat, ţe tento termín nemá nic společného s výše uvedeným výrazem, a to ani teritoriálně, ani lingvisticky. Fonetická forma tohoto slova zní /jal:a/, tedy je pravidelná, protoţe se v ní objevuje dlouhý konsonant. Naproti tomu ve Švédském slovníku slangu (1998), který jiţ neoperuje s nářečním výrazem, nýbrţ s cizojazyčným pojmem, se uvádí následující: jalla! (även yalla, inv.; ass./syr., arab.) 1 gå din väg!, stick!, kom igen då!, skynda dig! (jdi si po svých!, vypadni!, no tak!, pospěš si!) 2 det gör det samma, det spelar ingen roll 58 (to je jedno, to nehraje roli) Stejně jako u slova keff má podle Ully-Britt Kotsinas i výpůjčka jalla (ve slovníku bez udání slovního druhu) ve slangové řeči dva různé významy. První z nich zachovává původní arabský, popř. syrský význam slova, tedy pospěš a je doplněn o významy vypadni!; no tak!. Samotné postavení dvou odlišných významů ( pospěš! x jdi si po svých! ) v jedné odráţce je ale poněkud zaráţející. Druhý význam podle slovníku znamená to nevadí, to nehraje roli, tím došlo k posunu původního významu. V prvním významu se objevil i ve švédské filmové komedii Jalla! Jalla! (2000) pojednávajícím o tří generační přistěhovalecké rodině, která soudě podle mnoţství dat v korpusu, významně přispěla k rozšíření povědomí o tomto slovu převzatém z předměstské švédštiny. Zda je mluvčími či pisateli jeho význam chápán stejně, jak jej chápe Švédský slovník slangu, je uţ ale jinou otázkou. Ve švédštině získalo slovo ve slangové vrstvě jazyka podle Švédského slovníku slangu dalšího uţití jako zpodstatnělá sloţenina imperativních tvarů: jallajalla (inv.) invandrare (ve významu přistěhovalec) 58 KOTSINAS. U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, S

27 Přidáním pro švédštinu nepříliš časté koncovky -s bylo vytvořeno další substantivum označující přistěhovalce: jallas invandrare 59 Závěrem je třeba říci, ţe přestoţe má tato výpůjčka rovněţ původ ve slangu předměstské švédštiny, dosud zatím nebyla zařazena do slovníku SAOL. 59 KOTSINAS. U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, S

28 3. METODICKÁ ČÁST 3.1. Materiál a korpus. Výběr materiálu, kritéria a postup jeho posuzování Materiál Na začátku výzkumu bylo nutno roztřídit písemný materiál a to pro jeho rozsáhlou povahu. Pro otázky, které jsem si v úvodu práce poloţil, bylo nejvhodnější vybrat švédský denní tisk, ve kterém by bylo moţno zjistit, jak četně jsou keff, jalla a jejich varianty zastoupeny v krajích Švédska. Zároveň bylo záměrem zařadit i periodika celostátní, ať uţ seriózního či bulvárního charakteru. Bulvárem zde rozumím neseriózní, neověřený, laciný a pokleslý typ novin. Informace i obrazový materiál v bulvárním tisku jsou často získány nelegálním či neetickým způsobem. 60 Naproti tomu seriózní tisk (někdy také prestiţní či standardní) se vyznačuje objektivitou, analýzou a kontextem. Přiměřeným zjednodušením popisuje významná témata a pracuje vţdy s ověřenými informacemi. Regionální a seriózní tisk byl vybrán z toho důvodu, aby bylo moţno zjistit, zda se zkoumané výpůjčky jako slangové výrazy vůbec ve spisovném jazyce objevují. Dva největší švédské večerní deníky byly vybrány záměrně, lexikum bulváru je totiţ uvolněnější, vzdálenější od spisovného jazyka a objevují se zde v mnohem větší míře výrazy slangového a nespisovného charakteru. Pro excerpci písemného materiálu, na kterém se objasní otázky poloţené na začátku této práce, tak bylo vybráno takových 6 novinových periodik, u nichţ je moţno vyhledávat v jejich on-line archivu a to včetně informace o datu vydání článku. Ve dvou případech se jedná o bulvární švédské deníky, v jednom o seriózní deník a třikrát jde o regionální deníky. 60 OSVALDOVÁ, B. a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri, S

29 Aftonbladet Aftonbladet je celostátní bulvární deník, jinak řečeno večerník (kvällstidning), vycházející od roku Náklad je výtisků (v 1.čtvrtletí 2010). 61 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku Expressen Expressen je celostátní deník (večerník) bulvární povahy a vychází od roku Denní náklad v září 2010 činil výtisků. 62 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku Göteborgsposten Göteborgsposten (zkracován na GP) je regionální deník vycházející od roku 1813 v Göteborgu a okolí. Po novinách Dagens Nyheter je deníkem s největším nákladem ve Švédsku ( výtisků denně). 63 Vyhledávání neproběhlo v archivu novin, nýbrţ prostřednictvím on-line jazykového korpusu KORP na stránce <http://spraakbanken.gu.se/korp/>, jehoţ je archiv deníku součástí. Svenska Dagbladet Svenska Dagbladet (neoficiálně nazývaný i Svenskan) je 3. největší celostátní seriózní deník, který poprvé vyšel v roce Denní náklad v roce 2011 činil výtisků. 64 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku Aftonbladet. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/aftonbladet#cite_note- 2> 62 Expressen. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/expressen> 63 Göteborg-Posten. [online] [cit ]. Dostupné z: 64 Svenska Dagbladet. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/svenska_dagbladet> 29

30 kusů. 66 Digitální archiv je k dispozici na stránce Sydsvenska Dagbladet Sydsvenska Dagbladet Snällposten, nebo-li Sydsvenskan (zkráceně SDS), je deník vydávaný v Malmö a vycházející v jiţním Švédsku. Vznikl roku 1848 a jeho denní náklad činil v roce výtisků denně. 65 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (online) a obsahuje články publikované od roku Uppsala Nya Tidning Uppsala Nya Tidning je seriozní regionální deník vycházející ve 4. největším městě Švédska, Uppsale, od roku Denní náklad v roce 2009 činil (on-line) a obsahuje články publikované od roku Kromě novinových zdrojů byl pro komparaci a získání dalších dat vybrán švédský jazykový korpus KORP. Ten slouţí ostatně jako jeden ze zdrojů pro přijímání slov a je posuzován i komisí vytvářející slovník SAOL. Jazykový korpus KORP zahrnuje texty různého zaměření (mimo jiné vybrané noviny, dětské knihy, švédskou verzi Wikipedie, programy a manifesty švédských politických stran apod.). Tyto texty ale nemají zvláštní relevanci pro tuto práci vzhledem k jejich časovému zařazení (před rokem 2000). Z korpusu KORP jsem vybral předně korpus na internetových blozích. Právě na nich jako na novodobém prostředku vyjadřování názorů autora na jedné a spoluúčastí formou komentářů čtenáři na druhé straně se v různých obměnách také výpůjčky ponejvíce objevily. Vybrané blogy jsou součástí tohoto korpusu, konkrétně se jedná o výběr z blogů v lednu Dále je zde zahrnuta databáze SweWaC (Swedish Web as Corpus) a součástí korpusu jsou i noviny Göteborgsposten (viz výše). 67 Jazykový korpus této práce tedy tvoří: 65 Svenska Dagbladet. [online] [cit ]. Dostupné z: 66 Uppsala Nya Tidning. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/upsala_nya_tidning> 67 KORP [online] [cit ]. Dostupné z: <http://spraakbanken.gu.se/korp/> Poslední aktualizace blogů (Bloggmix) proběhla

Ansökan Följebrev. Följebrev - Inledning. Formellt, manlig mottagare, namnet okänt. Formellt, kvinnlig mottagare, namnet okänt

Ansökan Följebrev. Följebrev - Inledning. Formellt, manlig mottagare, namnet okänt. Formellt, kvinnlig mottagare, namnet okänt - Inledning Bäste herrn, Formellt, manlig mottagare, namnet okänt Bästa fru, Formellt, kvinnlig mottagare, namnet okänt Bästa herr eller fru, Formellt, både mottagarens namn och kön är okända Vážený pane,

Läs mer

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Magisterská diplomová práce 2014 Tomáš Stříbný Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky

Läs mer

Under våren upptogs Dagens Nyheters. Svenska med något utländskt SVENSKA OCH MODERSMÅL ELLEN BIJVOET & KARI FRAURUD

Under våren upptogs Dagens Nyheters. Svenska med något utländskt SVENSKA OCH MODERSMÅL ELLEN BIJVOET & KARI FRAURUD SVENSKA OCH MODERSMÅL Svenska med något utländskt ELLEN BIJVOET & KARI FRAURUD I Sverige talas i dag svenska i flerspråkiga miljöer, där många inte har svenska som modersmål eller som enda modersmål. Men

Läs mer

HUMANISTISKA FAKULTETSNÄMNDEN. Grundnivå/First Cycle

HUMANISTISKA FAKULTETSNÄMNDEN. Grundnivå/First Cycle HUMANISTISKA FAKULTETSNÄMNDEN SAU118, Praktisk svenska för studenter med finska som modersmål, grundkurs, 7,5 högskolepoäng Swedish as a Foreign Language for Students from Finland, 7.5 higher education

Läs mer

Attityder till rosengårdssvenska

Attityder till rosengårdssvenska EXAMENSARBETE Akademin för utbildning, HSV312 15 hp kultur och kommunikation Vårterminen 2008 Attityder till rosengårdssvenska en kvalitativ studie om skånska rektorers, lärarstuderandes och Malmöbors

Läs mer

Tala olika språk. Ett projekt om svenska och olika varianter. Namn:

Tala olika språk. Ett projekt om svenska och olika varianter. Namn: Tala olika språk Ett projekt om svenska och olika varianter. Namn: Inledning I ett och samma språk finns det många språk eller varianter av ett språk. Det finns ett språk som används i skolan, fotbollsspråk,

Läs mer

Diplomová práca. Jana Šišovská. The impact of English on language policy and plannig in Sweden

Diplomová práca. Jana Šišovská. The impact of English on language policy and plannig in Sweden Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Prahe Ústav germánskych studií Oddělení skandinavistiky Diplomová práca Jana Šišovská Vplyv angličtiny na jazykovú politiku a plánovanie vo Švédsku The impact of

Läs mer

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska - Grundläggande Kan du vara snäll och hjälpa mig? Fråga om hjälp Talar du engelska? Fråga om en person talar engelska Talar du _[språk]_? Fråga om en person talar ett visst språk Jag talar inte _[språk]_.

Läs mer

MAX 22 Kg MAX. Eggy Relax. OKBABY S.r.l. Via del Lavoro Telgate (BG) Italy Tel Fax

MAX 22 Kg MAX. Eggy Relax. OKBABY S.r.l. Via del Lavoro Telgate (BG) Italy Tel Fax / Relax / Relax 2 1 Relax 3 Relax Relax 4 MAX 22 Kg LIB3R01U MAX 22 Kg LIB3R01U OKBABY S.r.l. Via del Lavoro 2 2400 Telgate (BG) Italy Tel. +3 03 30004 Fax +3 03 321 okbaby@okbaby.it OKBABY S.r.l. Via

Läs mer

Inledning. Hur få hjälp? Språkkontroller. Grim. Språteknologi på Språkrådet SPRÅKTEKNOLOGI FÖR SPRÅKVÅRDARE

Inledning. Hur få hjälp? Språkkontroller. Grim. Språteknologi på Språkrådet SPRÅKTEKNOLOGI FÖR SPRÅKVÅRDARE Språteknologi på SPRÅKTEKNOLOGI FÖR SPRÅKVÅRDARE digital kompetens kring ordböcker, språkkontroller, korpusar och söktjänster! Följer teknikens påverkan på språk och språkanvändning! Bevakar språkteknisk

Läs mer

bab.la Fraser: Personligt Lyckönskningar Svenska-Tjeckiska

bab.la Fraser: Personligt Lyckönskningar Svenska-Tjeckiska Lyckönskningar : Giftermål Gratulerar. Jag/Vi önskar er båda all lycka i världen. Blahopřejeme. Přejeme Vám jen a jen štěstí. Vi vill gratulera och framföra hjärtliga lyckönskningar till er båda på er.

Läs mer

Kursplan. Institutionen för humaniora. Kurskod NOX123 Dnr 99:154 Beslutsdatum Sociolingvistik. Kursens benämning.

Kursplan. Institutionen för humaniora. Kurskod NOX123 Dnr 99:154 Beslutsdatum Sociolingvistik. Kursens benämning. Kursplan Kurskod NOX123 Dnr 99:154 Beslutsdatum 1999 05 26 Engelsk benämning Ämne Sociolinguistics Nordiska språk Nivå 41 80 Kursplanen gäller från Inplacering i utbildningssystemet Förkunskaper Syfte

Läs mer

Bakalářská diplomová práce

Bakalářská diplomová práce MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Bakalářská diplomová práce 2014 Bc. Michaela Jenišová MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA

Läs mer

Kursplan. Kurskod SSB141 Dnr 03:79D Beslutsdatum Kursen ges som fristående kurs

Kursplan. Kurskod SSB141 Dnr 03:79D Beslutsdatum Kursen ges som fristående kurs 1 Kursplan Institutionen för humaniora Kurskod SSB141 Dnr 03:79D Beslutsdatum 2003-06-11 Kursens benämning Engelsk benämning Ämne Svenska som andraspråk Swedish as a Second Language Svenska som andraspråk

Läs mer

K U R S P L A N. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska. Scandinavian languages with special focus on Swedish. Svenska.

K U R S P L A N. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska. Scandinavian languages with special focus on Swedish. Svenska. 1 Institutionen för humaniora K U R S P L A N Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Scandinavian languages with special focus on Swedish Kurskod NO2001 Dnr HUM 2007/ 526-514 Beslutsdatum 2007-10-24

Läs mer

Läsårsplanering i Svenska som andraspråk årskurs 9 Ärentunaskolan

Läsårsplanering i Svenska som andraspråk årskurs 9 Ärentunaskolan På arbetar vi tematiskt med läromedlet Svenska Direkt 9. I årskurs 9 arbetar vi med arbetsområdena Konsten att påverka, Konsten att berätta, Konsten att söka och förmedla information, Praktisk svenska

Läs mer

Svenska språket GR (A), Svenska som andraspråk A1, 7,5 hp

Svenska språket GR (A), Svenska som andraspråk A1, 7,5 hp 1 (5) Kursplan för: Svenska språket GR (A), Svenska som andraspråk A1, 7,5 hp Swedish BA (A), Swedish as a Second Language A1, 7,5 Credits Allmänna data om kursen Kurskod Ämne/huvudområde Nivå Progression

Läs mer

Jonas Hassen Khemiri Montecore

Jonas Hassen Khemiri Montecore Jonas Hassen Khemiri Montecore Kurs: Mångkultur måndag 11 april 2010 Per Bäckström Powerpoint läggs ut på Kurstorget efter föreläsningen Mångkultur Hans Lindström 1 Mångkultur Vad är det tycker ni? Disposition

Läs mer

Kursplan för kurs på grundnivå

Kursplan för kurs på grundnivå Kursplan för kurs på grundnivå Svenska som andraspråk med didaktisk inriktning I Swedish as a Second Language with an Educational Perspective I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: CT1500 Gäller

Läs mer

Hushållens materiella standard 1975 2005

Hushållens materiella standard 1975 2005 16 Hushållens materiella standard 1975 2005 DELPROV DIAGRAM, TABELLER OCH KARTOR Andelen personer i Sverige i åldrarna 16 74 år som hade olika resurser knutna till det egna hushållet 1975 2005. Uppgifter

Läs mer

Faculteit Letteren en Wijsbegeerte. Academiejaar 2010-2011. Vadå Invandrare?!

Faculteit Letteren en Wijsbegeerte. Academiejaar 2010-2011. Vadå Invandrare?! Faculteit Letteren en Wijsbegeerte Academiejaar 2010-2011 Vadå Invandrare?! Hur har värderingen av multietnisk slang i den svenska skönlitteraturen förändrat sig under det gångna decenniet? En receptionsundersökning

Läs mer

Terminsplanering i svenska årskurs 8 Ärentunaskolan

Terminsplanering i svenska årskurs 8 Ärentunaskolan På arbetar vi tematiskt med läromedlet Svenska Direkt. I årskurs 8 arbetar vi med arbetsområdena Konsten att påverka, Konsten att berätta, Konsten att söka och förmedla information och Praktisk svenska.

Läs mer

Hur gör man? Skrivprocessen. Vilka regler gäller? Skribentens verktygslåda. Att skriva. En beskrivning av studenters skrivprocess

Hur gör man? Skrivprocessen. Vilka regler gäller? Skribentens verktygslåda. Att skriva. En beskrivning av studenters skrivprocess Från n tanke till färdig f text. En beskrivning av studenters skrivprocess Maria Ohlsson Institutet för språk och folkminnen Att skriva Alla måste kunna skriva Alla kan lära sig skriva Att skriva = ett

Läs mer

Recension av boken Historisk fäktning som konst och vetenskap

Recension av boken Historisk fäktning som konst och vetenskap Svensk översättning från tjeckiska originalet av Blanka Karlsson med språkgranskning och bearbetning av Richard Karlsson Recension av boken Historisk fäktning som konst och vetenskap av PhDr. Jiří Křesťan,

Läs mer

EN3488MOW CS CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD K POUŽITÍ 2 SK CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD NA POUŽÍVANIE 24 SV KYL-FRYS BRUKSANVISNING 47

EN3488MOW CS CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD K POUŽITÍ 2 SK CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD NA POUŽÍVANIE 24 SV KYL-FRYS BRUKSANVISNING 47 EN3488MOW CS CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD K POUŽITÍ 2 SK CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD NA POUŽÍVANIE 24 SV KYL-FRYS BRUKSANVISNING 47 2 www.electrolux.com OBSAH 1. BEZPEČNOSTNÍ INFORMACE... 3 2. BEZPEČNOSTNÍ

Läs mer

Kort tjeckisk grammatik Morgan Nilsson 2005-03-18

Kort tjeckisk grammatik Morgan Nilsson 2005-03-18 Kort tjeckisk grammatik Morgan Nilsson 2005-03-18 2 Alfabetet A [a] som sv. hatt Á [a:] som sv. fasicken (med ljust a-ljud) B [b] C [ts] Č [č] sv. lattjo D [d] Ď [d ] ung. som sv. tredje E [e] som sv.

Läs mer

Kurser i svenska för internationella studenter och forskare

Kurser i svenska för internationella studenter och forskare Kurser i svenska för internationella studenter och forskare Kursföreståndare: Peter Lundkvist 1 4,5 hp Kursen är en introduktion till det svenska språket för dig som är internationell student eller forskare

Läs mer

KURSPLAN Svenska som andraspråk, 31-45hp (ingår i Lärarfortbildningen), 15 högskolepoäng

KURSPLAN Svenska som andraspråk, 31-45hp (ingår i Lärarfortbildningen), 15 högskolepoäng 1(5) KURSPLAN Svenska som andraspråk, 31-45hp (ingår i Lärarfortbildningen), 15 högskolepoäng Swedish as a Second Language, 31-45 Credits, 15 credits Kurskod: USAN11 Fastställd av: VD 2010-05-31 Gäller

Läs mer

Resa Hälsa. Hälsa - Nödsituation. Hälsa - Hos doktorn. Be om att bli förd till sjukhuset. Be om omedelbar medicinsk vård

Resa Hälsa. Hälsa - Nödsituation. Hälsa - Hos doktorn. Be om att bli förd till sjukhuset. Be om omedelbar medicinsk vård - Nödsituation Jag måste fara till sjukhuset. Be om att bli förd till sjukhuset Jag mår illa. Potřebuji do nemocnice. Je mi špatně. Jag måste till en doktor med en gång! Be om omedelbar medicinsk vård

Läs mer

Arbetet med Svensk ordbok utgiven av Svenska Akademien (2009)

Arbetet med Svensk ordbok utgiven av Svenska Akademien (2009) Ins$tu$onen för svenska språket Arbetet med Svensk ordbok utgiven av Svenska Akademien (2009) Emma Sköldberg Fil. dr, docent i nordiska språk Lexikaliska institutet, Institutionen för svenska språket,

Läs mer

K U R S P L A N. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska. Scandinavian languages with special focus on Swedish. Svenska.

K U R S P L A N. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska. Scandinavian languages with special focus on Swedish. Svenska. 1 Institutionen för humaniora K U R S P L A N Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Scandinavian languages with special focus on Swedish Kurskod NO2001 Dnr HUM 2008/204-514 Beslutsdatum 2008-06-04

Läs mer

Kursplan för kurs på grundnivå

Kursplan för kurs på grundnivå Kursplan för kurs på grundnivå Svenska I Swedish I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: NS1000 Gäller från: VT 2010 Fastställd: 2007-06-13 Ändrad: 2009-12-02 Institution Institutionen för svenska

Läs mer

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. Magisterská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. Magisterská diplomová práce Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Magisterská diplomová práce 2016 Bc. Gabriela Nechvátalová Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky,

Läs mer

Swedish Language BA (B), 30 Credits

Swedish Language BA (B), 30 Credits 1 (5) Course Syllabus: Swedish Language BA (B), 30 Credits General data Code Subject/Main field Cycle Progression Credits Progressive specialisation Answerable department Established Date of change Version

Läs mer

Nordiska språk. Cecilia Jonsson Smedshagsskolan 15-03-18

Nordiska språk. Cecilia Jonsson Smedshagsskolan 15-03-18 Nordiska språk Cecilia Jonsson Smedshagsskolan 15-03-18 http://cwasteson.blogspot.se/2011/01/spraktrad-i-farg.html Historia Urnordiskan Det äldsta nordiska språk forskarna känner till. Urnordiska, eller

Läs mer

Svenska språket GR (A), Svenska som andraspråk A1, 7,5 hp

Svenska språket GR (A), Svenska som andraspråk A1, 7,5 hp 1 (5) Kursplan för: Svenska språket GR (A), Svenska som andraspråk A1, 7,5 hp Swedish BA (A), Swedish as a Second Language A1, 7,5 Credits Allmänna data om kursen Kurskod Ämne/huvudområde Nivå Progression

Läs mer

Kursplan. Institutionen för humaniora. Kurskod NOA120 Dnr 03:194 D Beslutsdatum 2003-12-10. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska

Kursplan. Institutionen för humaniora. Kurskod NOA120 Dnr 03:194 D Beslutsdatum 2003-12-10. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Kursplan Institutionen för humaniora Kurskod NOA120 Dnr 03:194 D Beslutsdatum 2003-12-10 Kursens benämning Engelsk benämning Ämne Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Scandinavian Languages

Läs mer

Ordbok arabiska - svenska. Denna ordboks webbadress är:

Ordbok arabiska - svenska. Denna ordboks webbadress är: Ordbok arabiska - svenska Denna ordboks webbadress är: http://www.swedishmekteb.se/utbildning/arabiska/index.html 1 1 Om ordboken Sedan hösten 2009 pågår Swedish Mektebs studiecirkel i arabiska språket

Läs mer

Litteraturförteckning vt 2011 Svenska språket 1 (kurskod 714G01)

Litteraturförteckning vt 2011 Svenska språket 1 (kurskod 714G01) Litteraturförteckning vt 2011 Svenska språket 1 (kurskod 714G01) Grammatik Kurslitteratur Ahlsén, Elisabeth & Allwood, Jens (red.) (2002) Språk i fokus. Lund: Studentlitteratur. Bolander, Maria (2005).

Läs mer

Svenska som andraspråk, fortsättningskurs, 30 högskolepoäng Swedish as a Second Language, Intermediate Course, 30 Credits

Svenska som andraspråk, fortsättningskurs, 30 högskolepoäng Swedish as a Second Language, Intermediate Course, 30 Credits 1(5) Denna kursplan är nedlagd eller ersatt av ny kursplan. Kursplan Institutionen för humaniora, utbildnings- och samhällsvetenskap Svenska som andraspråk, fortsättningskurs, 30 högskolepoäng Swedish

Läs mer

Förändringar i modern svenska några tips om hur man undersöker den och vad man kan hitta

Förändringar i modern svenska några tips om hur man undersöker den och vad man kan hitta Förändringar i modern svenska några tips om hur man undersöker den och vad man kan hitta Håkan Jansson hakan.jansson@svenska.gu.se Uppläggning Söka i Korp Syntax och konstruktioner Förändringar i ordförrådet

Läs mer

Jag tror inte han är där än, alltså rent språkligt

Jag tror inte han är där än, alltså rent språkligt UPPSALA UNIVERSITET Institutionen för nordiska språk EXAMENSARBETE, 15 hp Svenska som andraspråk C Vt 2016 Jag tror inte han är där än, alltså rent språkligt Gymnasielärares beskrivningar av och attityder

Läs mer

"DET ORGANISKA SAMMANHANGET SOM ÄR LIFVETS EGET" SLÄKT OCH RELIGIOSITET - ETT HUVUDTEMA I SVEN LIDMANS ROMANVERK

DET ORGANISKA SAMMANHANGET SOM ÄR LIFVETS EGET SLÄKT OCH RELIGIOSITET - ETT HUVUDTEMA I SVEN LIDMANS ROMANVERK UNIVERZITA KARLOV A FILOZOFICKA FAKULTA Ustav gerrnanskych studif odd. skandinavistiky obor svedstina "DET ORGANISKA SAMMANHANGET SOM ÄR LIFVETS EGET" SLÄKT OCH RELIGIOSITET - ETT HUVUDTEMA I SVEN LIDMANS

Läs mer

Språkgranskningsverktyg. F1: Introduktion

Språkgranskningsverktyg. F1: Introduktion Språkgranskningsverktyg F1: Introduktion Kursplan http://www.selma.uu.se/publik/main?af=0200&funktion=kplan&kurs=5ln442&startv=200804 Kurssida http://stp.lingfil.uu.se/~evapet/undervisning/sgv08/ Språkgranskningsverktyg

Läs mer

Tillbehör för dricksvatteninstallationer

Tillbehör för dricksvatteninstallationer 5. Tillbehör för dricksvatteninstallationer Flamcos Prescor B säkerhetsventiler skyddar dricksvatteninstallationer från att överskrida högsta arbetstryck. När det förinställda trycket har uppnåtts öppnas

Läs mer

Föreställningar kring talspråk i förorten

Föreställningar kring talspråk i förorten UPPSALA UNIERSITET Institutionen för nordiska språk EXAMENSARBETE, 15 hp Svenska som andraspråk HT 2015 Föreställningar kring talspråk i förorten En attitydundersökning av och bland flerspråkiga ungdomar

Läs mer

Läromedelsförteckning

Läromedelsförteckning Läromedelsförteckning Institutionen för humaniora Kurskod NOB141 Dnr 02:63D Beslutsdatum 2002-06-06 Kursens benämning Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Poängtal 40 Författare/red. Titel,

Läs mer

Läromedelsförteckning

Läromedelsförteckning 1 Institutionen för humaniora Läromedelsförteckning Kurskod SSA120 Dnr 03:47 Beslutsdatum 2003-05-07 Kursens benämning Svenska som andraspråk Poängtal 20 Författare/red. Titel, förlag och utgivningsår

Läs mer

Sammanfattning det allra, allra viktigaste

Sammanfattning det allra, allra viktigaste Språkhistoria Sammanfattning det allra, allra viktigaste Ni bör ändå fylla på från häftet med svensk språkhistoria samt från mina genomgångar och klassdiskussioner. Sammanfattning språkets uppkomst Språket

Läs mer

Litterärt språk på tvärs

Litterärt språk på tvärs Litterärt språk på tvärs Lite om språket hos Leiva Wenger och Hassen Khemiri 1 Roger Källström, Göteborgs universitet Inledning Med det nya årtusendet har de multietniskt präglade språkmiljöer som växte

Läs mer

Momentets innehåll och förväntade studieresultat

Momentets innehåll och förväntade studieresultat Studiehandledning Svensk språkhistoria, 7,5 hp Svenska/Nordiska språk B Innehåll Momentets innehåll och förväntade studieresultat, 1 Preliminär momentplanering, 3 Textseminarier, 3 Examination, 4 Bedömning

Läs mer

Tekniken bakom språket

Tekniken bakom språket Tekniken bakom språket Red. Rickard Domeij Småskrift utarbetad av SPRÅKRÅDET 2008 NORSTEDTS AKADEMISKA FÖRLAG INNEHÅLL Språkteknologi för språken i Sverige 13 Rickard Donieij Tekniken bakom språket 13

Läs mer

Språkhistoria. Namn: På runsvenska: Cathrine Dolk Stenhammarskolan, svenska åk 7VT 15

Språkhistoria. Namn: På runsvenska: Cathrine Dolk Stenhammarskolan, svenska åk 7VT 15 Språkhistoria Namn: På runsvenska: Cathrine Dolk Stenhammarskolan, svenska åk 7VT 15 Läroplan och kriterier Ur Lpo 11 Språkbruk genom tiderna. De nationella minoritetsspråken i Sverige och deras ställning

Läs mer

Kursplan för kurs på grundnivå

Kursplan för kurs på grundnivå Kursplan för kurs på grundnivå Svenska I Swedish I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: NS1000 Gäller från: HT 2009 Fastställd: 2007-06-13 Ändrad: 2009-05-06 Institution Institutionen för svenska

Läs mer

Jonas Hassen Khemiri Montecore

Jonas Hassen Khemiri Montecore Jonas Hassen Khemiri Montecore Kurs: Mångkultur måndag 8 april 2013 Per Bäckström Powerpoint läggs ut på Kurstorget eeer föreläsningen Mångkultur Hans Lindström 1 Mångkultur Vad är det tycker ni? DisposiMon

Läs mer

Lite konstig ordföljd ibland, men det funkar i stilnivå

Lite konstig ordföljd ibland, men det funkar i stilnivå UPPSALA UNIVERSITET Institutionen för nordiska språk EXAMENSARBETE, 15 hp Svenska som andraspråk C Vt 2015 Lite konstig ordföljd ibland, men det funkar i stilnivå En undersökning om studenters kunskaper,

Läs mer

Mer aktuell eller aktuellare? En korpusbaserad undersökning av svenskans adjektivkomparation de senaste årtiondena

Mer aktuell eller aktuellare? En korpusbaserad undersökning av svenskans adjektivkomparation de senaste årtiondena UPPSALA UNIVERSITET Institutionen för nordiska språk C-UPPSATS Svenska språket/nordiska språk Vt. 2009 AnnaMaria Tahlén Vaksalagatan 44 A 753 31 Uppsala annamariatahlen.3440@student.uu.se Mer aktuell eller

Läs mer

Kursplan för kurs på grundnivå

Kursplan för kurs på grundnivå Kursplan för kurs på grundnivå Att undervisa i svenska som andraspråk I - ingår i lärarfortbildningen Teaching Swedish as a Second Language I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: US106U Gäller

Läs mer

Attityder till uttalsvariationer

Attityder till uttalsvariationer ÖREBRO UNIVERSITET Grundlärarprogrammet, inriktning mot arbete i grundskolans årskurs 4-6 Svenska språket Svenska, Självständigt arbete, avancerad nivå, inriktning 4-6, A-nivå, 15 högskolepoäng VT 2015

Läs mer

From: Netigate Sent: den 28 augusti 2014 17:56:31 To: si@si.se Cc: Subject: Läsårsredogörelse 2014

From: Netigate <info@netigate.se> Sent: den 28 augusti 2014 17:56:31 To: si@si.se <si@si.se> Cc: Subject: Läsårsredogörelse 2014 From: Netigate Sent: den 28 augusti 214 17:56:31 To: si@si.se Cc: Subject: Läsårsredogörelse 214 Answers submitted by vis@post.com 8/28/214 5:56:31 PM (2.2:41:52) Adress-

Läs mer

Vårdat, enkelt och begripligt!

Vårdat, enkelt och begripligt! skriv för webben Här hittar du några enkla råd om skrivande. Vi riktar oss speciellt till dig som skriver på webben men råden kan användas av alla. Läs gärna mer i Språkrådets Svenska skrivregler för övergripande

Läs mer

KURSPLAN Svenska som andraspråk, hp, 30 högskolepoäng

KURSPLAN Svenska som andraspråk, hp, 30 högskolepoäng 1(6) KURSPLAN Svenska som andraspråk, 31-60 hp, 30 högskolepoäng Swedish as a second Language, 30 credits Kurskod: LASB17 Fastställd av: Utbildningsledare 2007-09-21 Gäller fr.o.m.: Vt 2011 Reviderad litteraturlista

Läs mer

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska - Grundläggande Kunt u me alstublieft helpen? Fråga om hjälp Spreekt u Engels? Fråga om en person talar engelska Spreekt u _[taal]_? Fråga om en person talar ett visst språk Ik spreek geen _[taal]_. Förtydliga

Läs mer

Konfidentiellt NV 0009. Okt. 1948 U: 338 NORRTULLSGATAN 12 A STOCKHOLM

Konfidentiellt NV 0009. Okt. 1948 U: 338 NORRTULLSGATAN 12 A STOCKHOLM SVENSKA INSTITUTET ÅB NOTULLSGATAN A STOCKHOLM * vid fråga betyder att frågan skall ställas endast till vissa intervjuade. Svar skall ovillkorligen utmärkas genom ring kring siffran för svarsalternativet.

Läs mer

Språket idag. mobilstrumpa, regnbågsbarn, sopspanare, dampa, rondellhund, foppatoffel, helikoptermamma, tjejkött, pimpa, klimatsmart

Språket idag. mobilstrumpa, regnbågsbarn, sopspanare, dampa, rondellhund, foppatoffel, helikoptermamma, tjejkött, pimpa, klimatsmart 1 2 Språket idag Vilka nya ord finns nu? mobilstrumpa, regnbågsbarn, sopspanare, dampa, rondellhund, foppatoffel, helikoptermamma, tjejkött, pimpa, klimatsmart http://www.svt.se/nyheter/sverige/har-ar-de-nya-orden-attplugga-in

Läs mer

EY LEN, VI GITTAR TILL KLASSRUMMET!

EY LEN, VI GITTAR TILL KLASSRUMMET! EY LEN, VI GITTAR TILL KLASSRUMMET! MULTIETNISKT UNGDOMSSPRÅK I SKOLAN UTIFRÅN ETT LÄRARPERSPEKTIV Avancerad nivå Pedagogiskt arbete Zin Ahmed Victoria Moura 2016-LÄR7-9-M04 Program: Ämneslärarutbildning

Läs mer

STUDIEANVISNING DET MODERNA SPRÅKSAMHÄLLET, 714G47 (1 30 HP) DELKURS 2. SPRÅKVETENSKAPLIGA VERKTYG (3 HP)

STUDIEANVISNING DET MODERNA SPRÅKSAMHÄLLET, 714G47 (1 30 HP) DELKURS 2. SPRÅKVETENSKAPLIGA VERKTYG (3 HP) STUDIEANVISNING DET MODERNA SPRÅKSAMHÄLLET, 714G47 (1 30 HP) DELKURS 2. SPRÅKVETENSKAPLIGA VERKTYG (3 HP) Kursansvarig: Britta Önnegren, britta.onnegren@liu.se, tel. 013-28 23 17 Examinator: Britta Önnegren

Läs mer

Hugvísindasvið. Ey, dela me daj. En studie av invandrarsvenskan i verkligheten och litteraturen. Ritgerð til B.A.-prófs. Finnur Þór Helgason

Hugvísindasvið. Ey, dela me daj. En studie av invandrarsvenskan i verkligheten och litteraturen. Ritgerð til B.A.-prófs. Finnur Þór Helgason Hugvísindasvið Ey, dela me daj. En studie av invandrarsvenskan i verkligheten och litteraturen Ritgerð til B.A.-prófs Finnur Þór Helgason Maí 2012 Háskóli Íslands Hugvísindadeild Sænska Ey, dela me daj.

Läs mer

Studiebrev 13. Háskóli Íslands Svenska lektoratet Höstterminen. Grammatik I 05.70.03 (2,5 p) H [ects: 5] Lärare: Maria Riska mar@hi.is.

Studiebrev 13. Háskóli Íslands Svenska lektoratet Höstterminen. Grammatik I 05.70.03 (2,5 p) H [ects: 5] Lärare: Maria Riska mar@hi.is. Háskóli Íslands Svenska lektoratet Höstterminen Grammatik I 05.70.03 (2,5 p) H [ects: 5] Lärare: Maria Riska mar@hi.is Studiebrev 13 Uppgift 1 I det här sista Studiebrevet vill jag att du kommer med lite

Läs mer

Masarykova Univerzita. Filozofická fakulta. Ústav Germanistiky, Nordistiky a Nederlandistiky

Masarykova Univerzita. Filozofická fakulta. Ústav Germanistiky, Nordistiky a Nederlandistiky Masarykova Univerzita Filozofická fakulta Ústav Germanistiky, Nordistiky a Nederlandistiky Bakalářská diplomová práce 2014 Alica Fančiová Masarykova Univerzita Filozofická fakulta Katedra Germanistiky,

Läs mer

US908U - Svenska/svenska som andraspråk I, skolår 5-9 samt skolår 7-9 och gymnasieskolan - kurs inom ULV-projektet, 30 hp

US908U - Svenska/svenska som andraspråk I, skolår 5-9 samt skolår 7-9 och gymnasieskolan - kurs inom ULV-projektet, 30 hp Kurslitteratur 1 (6) US908U - Svenska/svenska som andraspråk I, skolår 5-9 samt skolår 7-9 och gymnasieskolan - kurs inom ULV-projektet, 30 hp Delkurs 1: Kultur, kommunikation och språklig mångfald, 6

Läs mer

Språklig variation: Dialekt, sociolekt, sexolekt, kronolekt, register och stil. Ellen Breitholtz 2008-08-27

Språklig variation: Dialekt, sociolekt, sexolekt, kronolekt, register och stil. Ellen Breitholtz 2008-08-27 Språklig variation: Dialekt, sociolekt, sexolekt, kronolekt, register och stil Ellen Breitholtz 2008-08-27 Fyra delar av vår identitet Ursprung - dialekt Klass - sociolekt Kön - sexolekt Ålder - kronolekt

Läs mer

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska - Grundläggande Můžete mi pomoci, prosím? Fråga om hjälp Mluvíte anglicky? Fråga om en person talar engelska Mluvíte _[language]_? Fråga om en person talar ett visst språk Nemluvím_[language]_. Förtydliga

Läs mer

Arbetsuppgift Skrivning och Grammatik v.2

Arbetsuppgift Skrivning och Grammatik v.2 Arbetsuppgift Skrivning och Grammatik v.2 Adjektiv är ord som beskriver som beskriver hur något eller någon är eller ser ut. T ex. En röd bil, en snäll kvinna, en rolig film, ett gult hus. En cykel kan

Läs mer

Utbildning och forskning i somaliska

Utbildning och forskning i somaliska Utbildning och forskning i somaliska PhD i slaviska språk Institutionen för språk och litteraturer Göteborgs universitet morgan.nilsson@gu.se Göteborg University SOL110 Min bakgrund Allmänt språkintresserad.

Läs mer

Betygskriterier NS1066 Svenska för studenter med utländsk förutbildning, 30 hp

Betygskriterier NS1066 Svenska för studenter med utländsk förutbildning, 30 hp Betygskriterier NS1066 Svenska för studenter med utländsk förutbildning, 30 hp astställda av institutionsstyrelsen 2012-05-09. Gäller fr.o.m. ht 12. elkurs 1: et talade språket, 7,5 hp örväntade studieresultat

Läs mer

Perspektiv på lexikografi, grammatik och språkpolitik i Norden

Perspektiv på lexikografi, grammatik och språkpolitik i Norden Redaktörer Caroline Sandström Ilse Cantell Eija-Riitta Grönros Pirkko Nuolijärvi Eivor Sommardahl Perspektiv på lexikografi, grammatik och språkpolitik i Norden Institutet för de inhemska språken Särtryck

Läs mer

Svenska som andraspråk

Svenska som andraspråk Lpp för Svenska som andraspråk år 6 9 Hofors kommun, Petreskolan År6 Ht studieteknik 1 Vt sagor År 7 Ht Studieteknik 2 Vt Boken om mig själv År 8 Ht Studieteknik 3 Vt År 9 Ht Vt Deckare Studieteknik 4,

Läs mer

Mening med ditt liv G/H. o n G/H

Mening med ditt liv G/H. o n G/H =132 J f s s Meg ed d v /H s s s Kr-ur Svesso 1.De vr e gåg e - e po so yc-e v - e vr för 2.To-år - e gc så sbb för-b, h ev - de v - e så - so h / s s ss s s s s J J f b J f J p o o o J p o o o b s s s

Läs mer

Swedish Language BA (A), 30 Credits

Swedish Language BA (A), 30 Credits 1 (5) Course Syllabus: Swedish Language BA (A), 30 Credits General data Code Subject/Main field Cycle Progression Credits Progressive specialisation Answerable department Established Date of change Version

Läs mer

En vanlig dag på jobbet

En vanlig dag på jobbet En vanlig dag på jobbet Läs texten många gånger! Träna på att läsa meningarna högt tio gånger. Morgon Mitt alarm ringer klockan 05.20. Jag brukar ligga kvar en stund och tänka på vad jag ska göra under

Läs mer

Kort presentation av Korp, Sveriges nationalkorpus

Kort presentation av Korp, Sveriges nationalkorpus Kort presentation av Korp, Sveriges nationalkorpus Göteborgs universitet 19 januari 2017 vid Avdelningen för nordiska språk, L Orientale-universitetet i Neapel Fil.dr. i slaviska språk. Undervisat i slovenska,

Läs mer

Läsårsplanering i Svenska som andraspråk årskurs 7 Ärentunaskolan

Läsårsplanering i Svenska som andraspråk årskurs 7 Ärentunaskolan På arbetar vi tematiskt med läromedlet Svenska Direkt 7. I årskurs 7 arbetar vi med arbetsområdena Konsten att påverka, Konsten att berätta, Konsten att söka och förmedla information, Praktisk svenska

Läs mer

Praktisk Svenska 2. Jag kan Skapa och använda olika minnesknep Studieteknik 1

Praktisk Svenska 2. Jag kan Skapa och använda olika minnesknep Studieteknik 1 Förmågor som eleverna ska utveckla i svenska Praktisk Svenska 1 Praktisk Svenska 2 Praktisk Svenska 3 Kunskapskrav i svenska Formulera sig och kommunicera i tal och skrift. Jag kan Formulera positiva tankar

Läs mer

Sociolingvistik i praktiken STUDENTLIT TERATUR

Sociolingvistik i praktiken STUDENTLIT TERATUR Sociolingvistik i praktiken STUDENTLIT TERATUR Red.: Sally Boyd & Stina Ericsson Sociolingvistik i praktiken inledning Sally Boyd & Stina Ericsson Utgångspunkter 9 Sociolingvistikens antaganden 13 Metodval

Läs mer

Omtentamen Svenska 1 för grundlärarprogrammet med inriktning mot årskurs jan 2012

Omtentamen Svenska 1 för grundlärarprogrammet med inriktning mot årskurs jan 2012 Lf P~ O 1.3 Omtentamen Svenska 1 för grundlärarprogrammet med inriktning mot årskurs 4.. 6 21jan 2012 Information och instruktioner: skrivningen består av 12 frågor och ger max SOp. För godkänt resultat

Läs mer

Svenska språket GR (A), 30 hp

Svenska språket GR (A), 30 hp 1 (8) Kursplan för: Svenska språket GR (A), 30 hp Swedish Language BA (A), 30 Credits Allmänna data om kursen Kurskod Ämne/huvudområde Nivå Progression SV005G Svenska språket Grundnivå (A) Inriktning (namn)

Läs mer

Vad händer med de svenska dialekterna? 19/4 2013 Margareta Svahn

Vad händer med de svenska dialekterna? 19/4 2013 Margareta Svahn Vad händer med de svenska dialekterna? 19/4 2013 Margareta Svahn Vad är dialekt? varietet som skiljer sig från standardspråket varietet som talas inom ett geografiskt avgränsat område varietet som skiljer

Läs mer

US116G - Svenska för grundlärare i grundskolan årskurs 4-6, I, 15 hp

US116G - Svenska för grundlärare i grundskolan årskurs 4-6, I, 15 hp 1 (6) US116G - Svenska för grundlärare i grundskolan årskurs 4-6, I, 15 hp Kursen behandlar teoretiska och didaktiska perspektiv på språkutveckling i tal och skrift för elever i grundskolans mellanår samt

Läs mer

ORVESTO Näringsliv 2015

ORVESTO Näringsliv 2015 114 78 Stockholm, Sweden Visiting address Vasagatan 11 t +46 (0)8 507 420 00 f +46 (0)8 507 420 01 www.tns-sifo.se Stockholm 2015-09-16 ORVESTO Näringsliv 2015 Undersökningen som kartlägger det arbetande

Läs mer

Kursplan för kurs på grundnivå

Kursplan för kurs på grundnivå Kursplan för kurs på grundnivå Svenska I Swedish I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: NS1000 Gäller från: HT 2007 Fastställd: 2007-06-13 Institution Institutionen för svenska och flerspråkighet

Läs mer

Svenska 1-2-3-4 GRAMMATIK

Svenska 1-2-3-4 GRAMMATIK Svenska 1-2-3-4 GRAMMATIK This is a document containing all the grammar explanations and examples from the website www.svenska.digital ADJEKTIV A - Normal konstruktion: en X ett X + t många X + a den X

Läs mer

Facit för diagnostiska provet i grammatik

Facit för diagnostiska provet i grammatik Facit för diagnostiska provet i grammatik Textutdrag: De tio vanligaste namnen på honhundar i Sverige är också vanliga kvinnonamn. Mest sällsynt är Bella med 1065 bärare, men åtskilliga av landets 11 954

Läs mer

Lexikon: ordbildning och lexikalisering

Lexikon: ordbildning och lexikalisering Svenskan i tvärspråkligt perspektiv Lexikon: ordbildning och lexikalisering Solveig Malmsten Vår inre språkförmåga Lexikon Ordförråd : Uttryck i grundform + deras betydelse Enkla ord, t.ex. blå, märke

Läs mer

Korpuslingvistik (SV2119) Föreläsning 2: Språkbankens korpusar och sökverktyget Korp

Korpuslingvistik (SV2119) Föreläsning 2: Språkbankens korpusar och sökverktyget Korp Korpuslingvistik (SV2119) Föreläsning 2: Språkbankens korpusar och sökverktyget Korp Richard Johansson richard.johansson@svenska.gu.se 20 september 2013 1. introduktion dagens föreläsning Språkbankens

Läs mer

Hur kan vi använda korpusmaterial och teckenspråkslexikon i språkutbildningen?

Hur kan vi använda korpusmaterial och teckenspråkslexikon i språkutbildningen? Exempel på texttranskription i Excel 3b...TIDNING SOM HETA A-L-L-E-R-S (a:r-dur) VÄNTA HAFT FÖRST FRÅGA POSS-c MAMMA FUNGERA HUR PEK-c VARIT PEK-c LITEN FRÅGA FUNGERA BRA MED FÖRÄLDRAR DÖVA MAMMA DÖV PEK-c

Läs mer

TIDSKRIFT UTGIVEN AV SPRÅKRÅDET 2006

TIDSKRIFT UTGIVEN AV SPRÅKRÅDET 2006 TIDSKRIFT UTGIVEN AV SPRÅKRÅDET 2006 3 Olle Josephson: Första numret från Språkrådet 4 Ellen Bijvoet och Kari Fraurud: Svenska med något utländskt 11 Lilian Nygren-Junkin: Modersmål har vi allihopa, här

Läs mer

NÄR DU SÖKER FAKTA OM

NÄR DU SÖKER FAKTA OM Hersby gymnasium Biblioteket NÄR DU SÖKER FAKTA OM EN HJÄLP VID INFORMATIONSSÖKNING 1 Det första Du söker information i är förmodligen ett allmänt uppslagsverk, bara för att få en uppfattning om ämnet

Läs mer

KURSPLAN Svenska språket, 31-60 hp, 30 högskolepoäng

KURSPLAN Svenska språket, 31-60 hp, 30 högskolepoäng 1(5) KURSPLAN Svenska språket, 31-60 hp, 30 högskolepoäng The Swedish language, 31-60, 30 credits Kurskod: LSAB17 Fastställd av: VD 2007-06-18 Gäller fr.o.m.: HT 2011, Reviderad 2011-06-22 Version: 1 Utbildningsnivå:

Läs mer