Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
|
|
- Peter Mattsson
- för 8 år sedan
- Visningar:
Transkript
1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Bakalářská diplomová práce 2012 Tomáš Stříbný
2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Skandinávská studia Tomáš Stříbný Výpůjčky z předměstské švédštiny Případová studie slov keff a jalla Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Vendula Vlková Hingarová, Ph.D
3 Prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a pouţil v ní pouze uvedenou literaturu. V Brně dne
4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své rodině za podporu při studiu a zvláště pak vedoucí této práce, Vendule V. Hingarové, za odborné vedení a cenné připomínky. 4
5 Obsah 1. Úvod Teoretická část Rinkebyjská švédština, předměstská švédština a multietnická mluva mládeţe Jazyková výpůjčka a kontaktová lingvistika Teorie jazykového managementu a předměstská švédština SAOB a SAOL: deskriptivní a preskriptivní švédské slovníky Výpůjčky keff a jalla keff jalla Metodická část Materiál a korpus. Výběr materiálu, kritéria a postup jeho posuzování Praktická část výpůjčka keff výpůjčka jalla Výsledky analýz a diskuze problematiky Závěr Pouţitá literatura Korpus Literatura Příloha - Korpus Keff Jalla Sammanfattning
6 1. Úvod Ve slovní zásobě švédštiny se začínají v rostoucí míře objevovat výrazy, které pocházejí z oblastí dlouhodobě obývaných velkým procentem imigrantů. Fenomén tzv. rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska), tedy zvláštní jazykové varianty v oblastech s větším počtem přistěhovalců, nabývá v posledních deseti letech stále na významu tím, jak se stává předmětem zájmu lingvistů, tak i samotných mluvčích. Pojem rinkebyjská švédština označuje takovou variantu, kterou se hovoří ve čtvrti Rinkeby ve Stockholmu (další obdobná pojmenování pro tyto varianty pak nacházíme analogicky v přistěhovaleckých čtvrtích v Göteborgu (gårdstenská švédština, gårdstenska) a Malmö (rosengårdská švédština, rosengårdska). Z těchto pojmů budu nadále pouţívat neutrální výraz předměstská švédština (förortssvenska), který se mi jeví jako nejvhodnější. 1 Pojem předměstský slang (förortslang) či právě předměstská švédština (förortssvenska) totiţ obsahují vhodněji formulovaný výraz předměstí (förort-), který tak zahrnuje všechny dotčené oblasti. 2 Z těchto čtvrtí jsou přejímány do různých sociálních i geografických variant švédštiny, včetně spisovného jazyka, mnohá slova, která nemají švédský původ. Právě tomuto aspektu se věnuje tato práce. Zaměří se na osvětlení dvou výpůjček, keff a jalla. Výběr není náhodný výpůjčka keff byla jako jedna ze dvou výpůjček z předměstské švédštiny zařazena do oficiálního slovníku SAOL (Svenska Akademiens Ordlista = Seznam slov švédské Akademie), výpůjčka jalla byla před dvanácti lety dostatečně medializována zásluhou filmu Jalla! Jalla! (2000) reţiséra Josefa Farese a dostala se tak do obecného povědomí Švédů. Imigrační tematice obecně se dostává ve Švédsku stále více pozornosti. S tím souvisí jak čím dál větší medializace této problematiky, tak i čím dál silnější tendence informovat švédskou společnost o přistěhovalcích. To se děje jednak prostřednictvím médií, které se tomuto tématu věnují ve zvýšené míře např. ve filmové tvorbě, ale rovněţ pomocí jazyka. 1 Kromě těchto jednotlivých pojmenování je snaha i označit tyto jazyky jediným pojmem. Objevují se označení jako förortssvenska, invandrarsvenska (zahrnuje všechny přistěhovalecké jazyky a není proto zcela přesným pojmem), kebabsvenska (analogicky k norskému kebabnorska) či multietniskt ungdomsspråk ( multietnický jazyk mladých, dle Kotsinas: (2007). O dalšich formách podrobněji pojednávám v kapitole BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit ]. Dostupné z: < 6
7 Cílem práce je na základě lexikálního výzkumu zjistit, do jaké míry se tyto výpůjčky staly součástí slovní zásoby jak jsou pouţívané v kaţdodenním tisku (a tím ve sféře spisovného jazyka). Práce zjišťuje, v jakých významech jsou slova v tisku pouţívána a klade si následující otázky: - Jsou zastoupeny tyto výpůjčky v denním tisku? - V jakých významech se výpůjčky pouţívají? - Vyskytují se zkoumané výpůjčky i v dalších slovních formách? Teoretickou oporu pro tuto část práce představuje teorie kontaktové lingvistiky a teorie jazykového managementu. První z nich pomůţe osvětlit genezi a formování výpůjček, druhá pak objasňuje jejich začleňování a etablování do slovní zásoby. Výzkum o předměstské švédštině podává nejpřesněji Ulla-Britt Kotsinas v několika svých dílech, předně v knize Ungdomsspråk. 3 Zde nastiňuje na základě vlastních rozhovorů s imigranty z předměstských čtvrtí Rinkeby, Gårdsten a Rosengård tendence v řeči mladých: zkracování slov a zvýšené pouţívání cizojazyčných výrazů z arabštiny, turečtiny a jiných přistěhovaleckých jazyků. V knize se zaměřuje i na srovnávání řeči mladých se standardním jazykem a hodnocení slangu v této řečové skupině. Svými šetřeními s nejrůznějšími skupinami přistěhovalců pak Kotsinas v dalších pracích a několika článcích 4 informuje o formování nového jazyka. 5 Ve svých výzkumech se zabývá i otázkou, jak mluvčí hodnotí cizí výpůjčky v mluvené řeči. Roku 2004 Kotsinas ve spolupráci s rapperem Doggem Doggelitem vyšla popularizační příručka Förortsslang, coţ je slovník výrazů předměstské švédštiny a jejich významu ve spisovné švédštině. Další práce o rinkebyjské švédštině nebyly zatím publikovány v rozsáhlejších studiích a proto je třeba se v tomto ohledu spokojit 3 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, Např. KOTSINAS, U.-B. Rinkebysvenska en dialekt? I Linell, Per, Adelswärd, Viveka, Nilsson, Torbjörn & Pettersson Per A (utg.), Svenskans beskrivning 16, SIC 21a. Linköping: Universitet i Linköping, S KOTSINAS, U.-B. Svensk, invandrarsvensk eller invandrare. Om bedömning av främmande drag i svenskt talspråk. I Tingbjörn Gunnar (utg.), Andra symposiem om svenska som andraspråk i Göteborg Stockholm: Skriptor, S
8 práce. 6 Mezi lety 2002 a 2006 proběhl doposud nejpodrobnější výzkum zabývající se s několika rozsahově menšími pracemi, jako jsou bakalářské či jiné závěrečné předměstskou švédštinou. 7 Vyšel z popudu univerzity v Göteborgu za podpory a spoluúčasti významných švédských jazykovědců. Sonda byla z velké části prováděna doktorskými studenty švédských univerzit a proběhla na několika gymnáziích ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Jedním z cílů bylo získat i co nejvíce respondentů pro zkoumání švédštiny jako druhého jazyka. Projekt se zaměřil jak na zkoumání jednotlivých aspektů jazyka ve třech přistěhovaleckých předměstích, tak na popsání, analyzování a srovnání mluvené řeči mezi mladými v těchto oblastech. Výzkum se zaměřil i na sociolingvistické otázky (např. jak funguje přepínání ( code switching ) mezi různými variantami řeči, zda jsou výrazy multietnické mluvy pouţívány i rodilými mluvčími švédštiny apod.). Šetření na středních školách ve stockholmské části Rinkeby prováděla i Ellen Bijvoet, která shromáţdila slangová slova pouţívaná mezi mládeţí. Spolu s kolegy ve své závěrečné zprávě došli k závěru, ţe varianta tohoto jazyka se pouţívá především v neformálních rozhovorech mezi stejně starými mluvčími, kteří jsou z velké části přistěhovaleckého původu. 8 Aspekty pouţívání jednotlivých slov předměstské švédštiny v jejich kontextu však nebyly soustavně zpracovány. Dílčí studie (několik málo závěrečných a jiných univerzitních prací) se v tomto směru věnují posuzování nadávek a slangových slov z předměstské švédštiny u jejich mluvčích. Tyto práce se opírají o vlastní výzkumy jejich autorů, kteří pracují především s druhou generací přistěhovalců a generací do 20 let. 9 Na slangové výrazy v mluvě mladistvých v těchto pracích čtenář naráţí velmi 6 Např. Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: < 7 Språk och språkbruk bland ungdomar i flerspråkiga storstadsmiljöer [online] [cit ]. Dostupné z: < 8 Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: < 9 Např. GOMÉR, M. shu len, vad händish - en analys av multietniskt ungdomsspråk i Alejandro Leiva Wengers novell Borta i tankar. Göteborg: Göteborgs universitet [online] [cit ]. Dostupné z: < MELLSTRÖM, S. Det är chill, typ. En studie om elevers uppfattning om fenomenet ungdomsspråk och andra språkliga varieteter i skolan och på fritiden. Självständigt arbete inom lärarutbildningen. Stockholm: Stockholms universitet [online] [cit ]. Dostupné z: < 8
9 často. Konkrétně v práci J. Nilsson Slang på villovägar 10 se nachází i vlastní hodnocení výpůjček z hlediska jejich pouţívání, totiţ zda je význam jednotlivých slov vybranými mluvčími posuzován jen v ustáleném významu (nejrozšířenějším, tedy jako ve slovníku) a zda dochází k dalšímu rozšíření či zúţení významu těchto výpůjček. Různé polohy významu, jak ustálené tak i neustálené jsou i tématem této práce. Tato práce má celkem 5 kapitol. Po úvodní kapitole následuje teoretická část podávající v 5 podkapitolách rozšiřující informace o rinkebyjské švédštině a multietnické mluvě mládeţe jakoţto výchozím prostředí pro převzetí výpůjček do švédštiny, o kontaktové lingvistice a jazykových výpůjčkách jako o teoretické opoře ve způsobu zakomponování výpůjček do jazyka. Ve třetí části pak nastíním moţné propojení teorie jazykového managementu jako široce uplatnitelné teorie na hypotetickém modelu pro rozvoj inovací a přebírání výpůjček od Kotsinas. V další části pojednám o švédských slovnících SAOB a SAOL 11 a jejich preskriptivněnormativním postavení, a to z toho důvodu, ţe výpůjčka keff uţ byla zařazena do jednoho z nich. V poslední části pak popíši výpůjčky keff a jalla, které hodlám v praktické části zanalyzovat. Třetí kapitolou je metodická část, ve které představím korpus pro posuzování výpůjček a nastavení kritérií pro jeho výběr. Korpusem v této práci budou online vyhledávací archivy několika švédských deníků, jakoţ i švédský jazykový korpus Språkbanken KORP. Pro výzkum nebylo moţné, abych odjel do Švédska, proto bylo nutno vynechat původně zamýšlenou sociolingvistickou část, ve které jsem hodlal dotazníkovou formou zjistit vnímání a postoj mluvčích k vybraným slovům z předměstské švédštiny. Tím se výzkum dostal do roviny bádání psaného slova, které bylo díky dostupným technologiím mnohem přístupnější variantou. Začátek časového úseku pro výběr z těchto zdrojů představuje rok 2000, kdy se zkoumané výpůjčky začínají v tisku objevovat a jeho konec představuje současnost (leden 2012). Na základě korpusu pak v další, praktické kapitole, tyto výpůjčky analyzuji z hlediska slovního a významového. Budu tedy zjišťovat, zda se NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C- uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, [online] [cit ]. Dostupné z: < 10 NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C- uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, [online] [cit ]. Dostupné z: < 11 SAOB (Svenska Akademiens Ordbok), SAOL (Svenska Akademiens Ordlista) 9
10 výpůjčky objevují v denním tisku i v korpusu, zda se objevují jen v jednom, slovníkovém významu, či jsou mluvčími chápány i významy další a nakonec zda se objevují i v jiných slovních formách (např. jalla v préteritu, keff v superlativu). V předposlední kapitole se budu věnovat výsledkům analýz výpůjček spolu s diskuzí problematiky a poslední kapitola je závěrem této práce. 10
11 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1. Rinkebyjská švédština, předměstská švédština a multietnická mluva mládeže Jazyk rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska) je jen jednou z částí jazykové situace, která vládne především v předměstích Stockholmu, Göteborgu a Malmö. S nejistotou odborníků při pojmenovávání tohoto fenoménu jsem se setkal u většiny materiálů zabývajících se tímto tématem, ke kterým jsem měl přístup. Pojem multietnická mluva mládeţe (multietniskt ungdomsspråk), který se v odborných textech a závěrečných pracích (viz např. Kotsinas: 2007, Gomér: 2008) nejčastěji vyskytuje, není náhodný. Označuje tu varietu jazyka, která vznikla a rozvíjí se mezi mládeţí v mnohojazyčných prostředích v předměstích velkých měst, ať uţ mezi jednojazyčnými či vícejazyčnými mluvčími s rozdílným etnickým pozadím. Platí zde většinou to, ţe se jedná o mládeţ, která se ve Švédsku jiţ narodila. Multietnická mluva mládeţe pak zastřešuje mnoţinu jazyků, které se začaly objevovat v polovině 80.let 20.století. V té době se poprvé začíná mluvit právě o rinkebyjské švédštině (rinkebysvenska), která byla v rychlém sledu následována lokálními pojmenováváními místních forem multietnické mluvy jazyka mládeţe, jako jiţ zmíněná gårdstenská švédština (v předměstí Gårdsten v Göteborgu) anebo rosengårdská švédština (v předměstí Rosengård v Malmö). 12 Kdyţ švédská lingvistka Ulla-Britt Kotsinas na přelomu 80. a 90. let zkoumala mluvu mladých v několika čtvrtích Stockholmu, kterou později zaznamenala ve své knize Ungdomsspråk 13, vypozorovala, ţe v některých oblastech mládeţ pouţívá slangová slova z nejrůznějších cizích jazyků, právě od přistěhovalců. Jednalo se o jednu z prvních zpráv o nově formované multietnické mluvě mládeţe. Typickým rysem tohoto jazyka je obecné pouţívání zvláštní větné prosodie (melodie a rytmu), která se ovšem, na rozdíl od přízvuku, nemůţe odvozovat od jednoho konkrétního jazyka. Slovní zásoba je totiţ přebírána jak z angličtiny, tak i z rozdílných přistěhovaleckých jazyků, včetně původních švédských slov doplněných o nové 12 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.6. [online] [cit ]. Dostupné z: < 13 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren,
12 významy. Tímto se odlišuje multietnická mluva mladých od přistěhovalecké švédštiny (andraspråkssvenska) 14, kterou si přistěhovalci osvojí jako druhý (případně třetí a další) jazyk a jejich mluva je poznamenána jak typickým přízvukem mateřského jazyka, tak odlišnou výslovností, odlišným uspořádáním slovosledu ve švédské větě, nejistotou u rodu podstatných jmen apod. Odtud tedy název této odlišné formy andraspråkssvenska švédština jako druhý jazyk. 15 Multietnická mluva mládeţe je v podstatě odborný lingvistický termín, který ale dostává v médiích a při praktické mluvě nejasný nádech a proto se nahrazuje dalšími pojmenováními. Zastaralý pojem přistěhovalecká švédština (invandrarsvenska) obsahuje stigmatizující slovo přistěhovalec stejně jako novější pojem blattesvenska se stejným významem. Rinkebyjská švédština (rinkebysvenska), švédština ghetta (ghettosvenska), miljonsvenska a další lokální označení jsou úzce svázány se samotnými mluvčími a proto nemohou odkazovat k jazyku jako celku. Cizí označení za pouţití výrazů z tohoto jazyka (shobre-svenska) zase naráţejí na odtaţitost. Naproti tomu Ellen Bijvoet ve svých textech definuje předměstskou švédštinu pojmem švédština mnohých (mångssvenska). 16 Za vhodnější označení pro multietnickou mluvu mládeţe povaţuji sice obecnější, zato však pro skupinu mluvčích lépe konkretizující pojem předměstský slang (förortsslang) anebo předměstská švédština (förortssvenska). 17 Pojmy obsahují slovo předměstí (förort), které přesně signalizuje oblasti, ve kterých se multietnický jazyk vyskytuje. A tak právě s druhým pojmem budu, stejně jako v úvodní části, operovat nejčastěji. Kotsinas chápe slang takto: Gemensamt för de ord som vi betecknar som slang är att de så gott som alltid på ett eller annat sätt avviker från standardspråket eller från det språk som vore att förvänta i sammanhanget och att användningen då har ett expressivt syfte. 18 Chápe jej tedy jako skupinu slov, jejichţ pouţití se vţdy nějakým způsobem odchyluje od standardního jazyka nebo jazyka, který je v dané souvislosti očekáván 14 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit ]. Dostupné z: < 15 Tamtéţ, s Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: < 17 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit ]. Dostupné z: < 18 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S
13 a ţe tato slova mají vţdy expresivní uţití. 19 Naproti tomu je slang podle SAOB kaţdodenní, občas vulgární, jazyk uţívaný v jistém kruhu osob (např. mládeţe, spolupracovníků). Obecněji jej pak SAOB vnímá jako vulgární jazyk, který má menší obecné rozšíření a není na něj nahlíţeno jako na spisovný jazyk. 20 V česko-slovenské provenienci je chápán slang podobně, tedy jako soubor lexikálních prostředků pouţívaných v komunikaci jako exkluzivní jazyk jistých společenských vrstev a rozličných zájmových skupin 21 a dále jako soubor nespisovných slov a výrazů, který je tematicky různorodý, nekoordinovaný a neintegrovaný a to jak z pohledu různých sociálních vrstev, tak i z hlediska slovotvorného. 22 Všechny tyto předpoklady se odráţejí i v multietnické mluvě mládeţe. V případě předměstské švédštiny se tedy jedná o sociolekt švédštiny, který si vypůjčil výrazy turecké, arabské, španělské a ještě i výrazy z jiných jazyků. Sociolektem pak označujeme takovou varietu národního jazyka, která je vymezená sociálně, k sociální či profesní skupině. 23 Charakterizují ji speciální lexikální, zřídka i morfologické a syntaktické odchylky od spisovného jazyka. 24 Vznik této jazykové variety se datuje do osmdesátých let, kdy se výrazy s jistotou uţívaly v jiţ zmíněných oblastech. Zajímavé je, ţe takto vzniklá varieta začala postupně přesahovat hranice přistěhovaleckých čtvrtí a zájem o předměstskou švédštinu brzy projevila i švédská ( etnická ) mládeţ a jistá slova tak postupně doznala značnějšího rozšíření i v jiných oblastech země, kde není přímý kontakt s obyvateli těchto čtvrtí. Jedná se kromě slov keff, jalla, guss (ve významu dívka) i např. o slovo habibi (z arabštiny, s významem miláček) či sloveso dissa (s významem jednat bez respektu). 25 Slova z předměstské švédštiny jsou tedy jazykovými výpůjčkami. 19 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S Vardagligt, stundom vulgärt språk(bruk) använt inom en viss krets av personer (t. ex. ungdomar l. yrkeskamrater); äv. allmännare, om vardagligt l. vulgärt språk(bruk) som har mer l. mindre allmän spridning men icke betraktas ss. vårdat l. korrekt. Svenska akademiens ordbok [online] [cit ]. Dostupné z: < 21 MISTRÍK, J. Lingvistický slovník. Slovenské pedagogické nakladateľstvo: Bratislava, S Tamtéţ, s ČERNÝ, M. Homo loquens: Vybrané kapitoly z lingvistické antropologie. Ostrava: Ostravská univerzita, S MISTRÍK, J. Lingvistický slovník. Slovenské pedagogické nakladateľstvo: Bratislava, S Rinkebysvenska [online] [cit ]. Dostupné z: < 13
14 2.2. Jazyková výpůjčka a kontaktová lingvistika Aby mohly tyto jazykové výpůjčky proniknout do jazyka, je vţdy potřeba, aby prošly procesem, který popisuje kontaktová lingvistika. Ta osvětluje genezi a formování výpůjčky v novém jazyce. Kontaktová lingvistika vychází ze základní společenské, sdělné funkce jazyka, tj. být prostředkem či nástrojem styku a dorozumívání se mezi lidmi. Kaţdá jazyková komunikace má vţdy svého mluvčího (potaţmo pisatele) a svého posluchače (resp. adresáta). Při kaţdé této komunikaci dochází k jazykovému kontaktu jejich účastníků, tedy i ke kontaktu cizích jazyků. 26 Úkoly kontaktové lingvistiky vymezuje následující definice: Kontaktová lingvistika zkoumá okolnosti, povahu a následky vzájemného kontaktu mezi dvěma a více jazykovými systémy, studuje všechny jazykové kontakty, bez ohledu na funkční platnost zúčastněných jazykových systémů, a poznává tak jazyk (jazykový systém) v jeho vývoji. 27 Samotný termín jazykový kontakt označuje střetnutí dvou nebo více jazykových systémů v lidském vědomí. Podnětem k realizaci jazykového kontaktu je pak jazyková komunikace s nositelem dalšího jazykového systému, podmínkou je většinou alespoň minimální bilingvismus nebo diglosie a alespoň pasivní znalost dalšího systému nebo jazyka - zprostředkovatele kontaktu. Následkem vzniklý jazykový konflikt a vzájemné působení zúčastněných jazykových systémů pak potencionálně můţe mít následky další. K jazykovému kontaktu je třeba kromě hlediska přísně lingvistického přistupovat také často teritoriálně: otázkou je, zda nositelé stýkajících se jazykových systémů spolu teritoriálně existují, teritoriálně sousedí či jsou od sebe teritoriálně odděleni. 28 Jazyková výpůjčka ve významu přebírání prvku z jiného jazyka je jednou ze základních moţností při rozvíjení lexikální zásoby a jejího růstového potenciálu. Je projevem jisté imanentní povahy jazyka, jak dokazují výpůjčky v mnoha jazycích uţ od nejstarších dob jejich vývoje. Součástí konstituování jazykového systému jsou vţdy akomodačně-asimilační procesy. Akomodace umoţňuje systému proniknout do 26 VAŠEK, A. Kontaktová lingvistika a její perspektivy I. Češtinář, roč. 7, 1997, č. 1, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s
15 něj novými prvky z okolí, které se poté dostávají do pole působnosti asimilace, kde si na druhé straně upraví prvek okolí 29 (např. arabské adjektivum prošlo ortografickou adaptací při včleňování do přebírajícího jazyka švédštiny tím, ţe změnilo psanou podobu do latinky keff na základě fonetického přepisu slova). Základními otázkami přebírání výpůjček jsou: - podmínky přebírání (co a jak se přebírá) - stav rozvinutosti lexikální zásoby přebírajícího jazyka - aktualizace potenciálního jazykového materiálu z jazyka, ze kterého se přebírá - postoj jazykového společenství k výpůjčkám 30 Aktualizace je navíc svázaná s různými mimojazykovými okolnostmi, jako např. ekonomickým vlivem dané země, expanzí kultury daného etnika, národa, se spojením oficiální komunikace jisté komunity s jistým jazykem apod. 31 Stejně tak se mohou výpůjčky z etnicky smíšených oblastí při přejímce z jazyka cizí provenience přes slangovou vrstvu dostat aţ na úroveň oficiálního jazyka. S přejímkami a konkrétními jazykovými situacemi pracuje blíţe i teorie jazykového managementu Teorie jazykového managementu a předměstská švédština Teorie jazykového managementu (TJM), vycházející ze starší teorie jazykového plánování, je široce zaloţená obecná teorie, která na jedné straně vymezuje svůj vztah k lingvistice, na straně druhé podstatně přesahuje její hranice. 32 TJM se zabývá managementem promluv (komunikačních aktů) a zároveň klade velký důraz na mikroanalýzu. Manaţování má probíhat v konkrétních jazykových situacích. 29 DOLNÍK, J. Lexikológia. Univerzita Komenského: Bratislava, S Tamtéţ, s Tamtéţ, s NEKVAPIL, J. O historii, teorii a modelech jazykového plánování. In: Slovo a slovesnost, č. 71, roč S
16 Rozlišovat lze jednoduchý (promluvový) management a organizovaný (řízený) management. Všechny managementové procesy probíhají v těchto pěti stádiích: 1. v interakční situaci vznikají odchylky od norem jednání (deviation) 2. těchto odchylek si mluvčí povšimnou (noting) 3. takové odchylky hodnotí negativně nebo pozitivně (evaluation) 4. za účelem úpravy hodnocených odchylek vybírají akční plán (adjustment design) 5. a ten realizují (implementation) 33 Přes svou obecnou zaloţenost je TJM orientována na konkrétní promluvové akty, tedy především na mluvenou řeč. Pokud vezmeme v úvahu, ţe se TJM zabývá nejprve jednoduchým managementem (etablováním), který se pak můţe rozvinout na rovinu organizovaného managementu, který pracuje s etablovaným lingvistickým prvkem, je tak teorie dobře prostupná i s jinými modely. Uţ konkrétní schematický a hypotetický obecný model normování inovací v jazyce v celkem šesti krocích načrtla i Ulla-Britt Kotsinas. Model popisuje organizovaný management, tak jak jej chápe TJM a je sociolingvisticky zaměřen. Kotsinas zde podává několik rovin, přes které můţe jak inovace, tak i převzaté slovo projít, neţ se dostane do spisovné vrstvy jazyka. Podle Kotsinas je tento model dobře pouţitelný i pro výpůjčky, protoţe i výpůjčka převzatá cestou jazykového kontaktu můţe být povaţována za jistý druh inovace NEUSTUPNÝ, J. Sociolingvistika a jazykový management. In: Sociologický časopis. Č. 38, č. 4/2002. S KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S
17 Krok 1 Inovace, porušení normy, hodnocení inovace Krok 2 zmizí Krok 2 Skupinová identita Krok 3 zmizí Krok 3 Vznik nové skupiny, hodnota inovace. Identita: lokální či sociální Krok 4 zmizí Krok 4 Mluva a identita mládeže Krok 5 zmizí Krok 5 Sociolekt, dialekt s nízkým či vysokým statusem Krok 5 Mluva dospělých, slang, hovorový jazyk Hypotetický model pro rozvoj inovací v mluvené řeči (Kotsinas: 2007, s. 173) (pozn. přeloţil autor) Krok 6 zmizí 17 Krok 6 Spisovný jazyk
18 Pokud se v prvním kroku inovace či výpůjčka v rámci skupiny ujme, můţe si na jejím základě skupina postupně také vytvářet svou identitu (krok 2). V dalším kroku můţe být tato výpůjčka (ale i identita) postupně rozšiřována na další skupiny, spojené jak lokálně (např. stejná čtvrť), tak sociálně (mládeţ). Tím se rozšiřuje i okruh skupin, ve kterých se nová inovace ujme (v kroku 4 uţ je to jazyk mladých obecně). V předposledním kroku dochází k vnímání mnoţiny těchto výpůjček buď jako sociolektu skupiny nebo slangu u dospělých. Slovo se tím dostává do vrstvy hovorového jazyka (vardagligt; krok 5) a posledním moţným krokem je zařazení výrazu jako spisovného do oficiálních slovníků jazyka, kam se často dostane po zbavení se stylistických příznaků. Výraz nemusí projít celou tuto cestu, neboť v kaţdém z jednotlivých kroků se můţe stát, ţe výraz neprojde do další fáze (např. bude nahrazen jiným, novějším výrazem), popř. z jazyka zcela vymizí SAOB a SAOL: deskriptivní a preskriptivní švédské slovníky Ve Švédsku vycházejí z popudu Švédské akademie (Svenska akademien) dva slovníky švédštiny. Prvním z nich je Slovník Švédské akademie (Svenska akademiens ordbok, dále jen SAOB), druhým pak Seznam slov Švédské akademie (Svenska akademiens ordlista, dále jen SAOL). O jejich funkci jako preskriptivního či deskriptivního slovníku se vedou jiţ delší dobu debaty, jak ukázal např. příspěvek L. Larssona na 11. konferenci o lexikografii ve Skandinávii 36, i kdyţ, jak uvádí, je jejich dnešní funkce z pohledu lingvistů jasná. Ale nebylo tomu tak vţdy od prvního vydání se forma slovníku SAOB pozměnila ze slovníku převáţně normativního na v podstatě deskriptivní, kdy aktuálně popisuje vývoj jazyka aţ do současnosti. Slovník SAOB si jiţ od počátku kladl za prvořadý cíl systematicky sledovat a popisovat historický vývoj jednotlivých slov švédské slovní zásoby od časů Gustava 35 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, S LARSSON, L. Om SAOB som normativ ordbok en detaljstudie. 11 konferensen om lexikografi i Norden maj 2011 Lund. Sammanfattningar och program. Sektionsföredrag och posterpresentationer. S. 49. [online] [cit ]. Dostupné z: < 18
19 Vasy, tedy od první poloviny 16. století, aţ do aktuální současnosti. 37 Do roku 2012 vyšlo postupně celkem 35 svazků, které obsahují abecedně řazená slova A-T (poslední svazek vydaný v roce 2009 zahrnoval slova Tok-Tyna) popisující vývoj a původ jednotlivých slov (svazky obsahující písmena U-Ö dosud nebyly vydány), přičemţ první svazek z této řady (A-Anlöpning) vyšel jiţ v roce Nevýhoda tohoto slovníku spočívá v nemoţnosti reflektovat aktuální vývoj slovní zásoby, tedy jak vypouštění zastaralých slov (např. namísto automobil je dnes bil, namísto bicykel je dnes cykel), tak i přijímání nových (např. aids, anorektisk) 39. Současnou slovní zásobu nejlépe zachycuje slovník SAOL mající ale odlišný charakter. SAOL je ve své podstatě slovník doporučujícího rázu, přestoţe má oficiálně normativní charakter. 40 Je příručkou, která znázorňuje, jak se píší a skloňují slova, někdy také udává jejich výslovnost a význam. Jinými slovy je to pravopisný seznam slov současného švédského jazyka. 41 První vydání SAOL vyšlo v roce 1874 a několik let po publikování šestého vydání (1889) švédský král Oskar II. ustanovil slovník SAOL vodítkem pro školy v otázkách pravopisu a skloňování. 42 V předmluvě se samotní autoři slovníku vyjadřují takto: SAOL och tidens flykt [online] [cit ]. Dostupné z: < lykt> 38 Svenska språket. [online] [cit ]. Dostupné z: < 39 Svenska Akademiens ordbok (SAOB) och Svenska Akademiens ordlista (SAOL) [online] [cit ]. Dostupné z: < 40 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista : principer och resultat. In: LexicoNordica 9, S. 1. [online] [cit ]. < 41 SAOL och tidens flykt [online] [cit ]. Dostupné z: < lykt> 42 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista : principer och resultat. In: LexicoNordica 9, S. 1. [online] [cit ]. < 43 Svenska Akademiens ordlista är sedan länge en allmänt vedertagna normen för stavning och böjning av svenska ord. (...) Många förslag till nya uppslagsord inflyter från allmänheten mellan upplagorna, men det förekommer också att människor skriver till redaktionen (...) med begäran att vissa ord skall strykas såsom anstötliga(...) Sådan makt har inte denna ordlista och är den inte avsedd att ha. Den är en samling rekommendationer som i stor utsträckning grundas på det etablerade bruket och som därutöver bestäms av en strävan att anpassa nya tillskott i språket till rådande svenska normer för stavning och böjning, ordbildning och ordval. Föreställningen att ett ord som inte står i SAOL inte tillhör svenska språket är inte ovanlig men förstås alldeles felaktig. Det måste tydligt sägas att denna lista är ett urval, att den utan svårighet skulle ha kunnat göras åtskilligt större (...). (Autor neuveden) Svenska akademiens ordlista. S. V. [online] [cit ]. Dostupné z: < e7a23626b09f&ownertype=0&propertyname=files&filename=inledning+saol.pdf&attachment=tr ue> 19
20 Slovník Švédské Akademie je uţ dlouhou dobu obecně přijímanou normou pro pravopis a skloňování švédských slov. ( ) Mezi jednotlivými vydáními proudí mnoho návrhů na nová hesla ve slovníku, ale stává se také, ţe lidé píší do redakce ( ) s poţadavkem, aby určitá slova byla ze slovníku jako pohoršlivá vyškrtnuta ( ) Takovou moc tato příručka nemá a není to ani jejím záměrem. Tím je soubor doporučení, který se ve velkém rozsahu zakládá na etablovaném zvyku a o kterém se nadto rozhoduje při snaze přizpůsobit nové příspěvky v jazyce k současným švédským normám pro ohýbání, tvoření a výběr slov. Představa o tom, ţe slovo, které není zapsáno v SAOL nepatří do švédského jazyka není neobvyklé, ale je samozřejmě zcela chybné. Musíme jasně říci, ţe tento seznam je pouze výběr, bez problémů by mohl být mnohem větší ( ). (překlad: autor) Z toho vyplývá, ţe i kdyţ je slovník formován strukturními vlastnostmi jazyka, jeho gramatickými pravidly apod., tak na druhé straně významným způsobem rozhoduje i aktuální pouţívání jazyka jeho mluvčími. Slovník SAOL tedy nemůţe v ţádném případě zastávat striktně normativní hledisko. Je třeba říci, ţe kaţdé nové vydání vzbuzuje pozornost v široké veřejnosti. Je skoro povinností mít ho na všech pracovištích a všude tam, kde se pravidelně píše švédsky. Autorita slovníku je dokonce tak velká, ţe na veřejnosti panuje přesvědčení, ţe jen slova, která jsou zapsaná ve slovníku, jsou opravdu dobrá švédská slova a tak je slovník paradoxně vnímán jako určující jazyková norma. 44 První vydání SAOL tedy vyšlo v roce 1874 a aţ do pátého vydání se počet jeho hesel měnil jen pozvolna, celkový počet byl cca Aţ šestým vydáním (1889) začal jejich počet narůstat a dnešním dnem se pohybuje okolo hesel (podle nejnovějšího, 13. vydání z roku 2006). V nejnovějším vydání se pak také připojují různá doporučení pro ohýbání anglických slov, mimo jiné také doporučené pouţití švédského výrazu před anglickým či vhodnější tvoření plurálu. 45 Poslední tři vydání jiţ byla digitalizována a jsou k dispozici na internetovém portálu Švédské Akademie. 44 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista : principer och resultat. In: LexicoNordica 9, S.1. [online] [cit ]. < 45 Svenska akademien. Böcker om svenska språket. [online] [cit ]. Dostupné z: < 46 Svenska akademiens ordlista över svenska språket. [online] [cit ]. < lista> 47 S uveřejněním zbývajících vydání se počítá v horizontu několika let. HOLMER, L. SAOL Hist samtliga upplagor av SAOL i en och samma databas. 11 konferensen om lexikografi i Norden maj 2011 Lund. Sammanfattningar och program. Sektionsföredrag och posterpresentationer. S. 35. [online] [cit ]. Dostupné z: < 48 Zároveň jsou jiţ volně zpřístupněna i všechna dosavadní vydání slovníku SAOB. 20
21 Odpověď na otázku, jaká slova budou nově zařazena či vyřazena ze SAOL, je určována především redakcí SAOL a jazykovou komisí Švédské Akademie a to na základě jak starších vydání seznamu a uţívaných jazykových norem, tak na rozličných zdrojích, na kterých komise slova zhodnocuje. K těm patří především texty z databází Jazykové banky (Språkbanken = korpus KORP), PressText a Mediearkivet (první zmíněná databáze je, jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, součástí korpusu této práce). Kromě toho se při zpracování pouţívá i fulltextového vyhledávání Googlu, kde se podle předmluvy SAOL 49 shromaţďuje většina psaného švédského textu. Zjednodušeně řečeno pro zařazení na seznam SAOL stačí, aby se slovo či jeho formy objevily v určitém počtu v několika různých písemných textech v daném období, určeném pro výběr slov do nového vydání. S odhlédnutím od komise Švédské Akademie má také široká veřejnost moţnost přímo na webových stránkách SAOL navrhnout slovo, které by se mělo při příštím vydání zařadit či vyloučit ze seznamu. 50 Stejným procesem musela projít i výpůjčka keff, které se podrobněji věnují následující stránky Výpůjčky keff a jalla keff Výraz keff je adjektivem pocházejícím z arabštiny (keff, arab., ve významu dobrý, příjemný, zábavný). Švédský slovník slangu (1998), kde se termín vůbec poprvé ve švédském slovníku objevuje, výraz popisuje takto: kef, keff (inv. 51 ) 1 dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Svenska akademiens ordbok (a-tyna) [online] [cit ]. Dostupné z: < 49 Svenska akademiens ordlista. S. XI. [online] [cit ]. Dostupné z: < e7a23626b09f&ownertype=0&propertyname=files&filename=inledning+saol.pdf&attachment=tr ue> 50 Svenska Akademiens ordlista över svenska språket. Stockholm: Norstedts Akademiska Förlag, uppl. S. VI-XI. [online] [cit ]. Dostupné z: < 51 Invandrartäta områden jazyk pouţívaný v oblastech s větší hustotou přistěhovalců 21
22 2 trevlig, bra, snäll 52 (příjemný, dobrý, milý) Slovník tedy definuje výraz dvěma různými způsoby, dokonce přesněji řečeno antonymy (nepříjemný x příjemný). Aţ na druhém místě uvádí jeho původní význam v arabštině, který se ovšem ve švédštině dnešním dnem jiţ nevyskytuje a původní význam tak byl při přejímce zcela překryt jeho negativním protikladem. Slovník uvádí i další sloţeniny, ve kterých je pouţito slovo keff. Práce Kotsinas shodně udává první význam výrazu keff (tedy hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný a nudný). Další ve slovníku uvedené výrazy se společným základem keff (tedy keffad a keffig) jsou přebírajícímu jazyku bliţší, jelikoţ jsou rozšířeny o švédské sufixy pouţívané u švédských adjektiv: keffad = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Výraz vypadá ve švédštině zdánlivě jako příčestí minulé neexistujícího slovesa keffa při predikativním postavení: Jag är keffad., keffa > keffad, analogicky k: Stolen är målad., måla > målad keffig = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Výraz je tvořen základem keff rozšířeném o adjektivní sufix -ig > keffig. Evidentně cizí výraz do švédštiny pronikl nejprve do její slangové vrstvy jazyka (v tomto případě uţívaného mladistvými v předměstích velkých měst) a vůbec poprvé byl zachycen a popsán v roce 1998 právě ve slovníku švédského slangu (v předešlém slovníku slangu z roku se neobjevuje). V roce 2006 byla výpůjčka zařazena do 13. vydání deskriptivního švédského seznamu slov SAOL. Spolu s výrazem keff bylo do slovníku zařazeno i substantivum guss (vyskytuje se i ve formě guzz, z turečtiny a kurdštiny ve významu dívka, holka). Informace o přijetí konkrétně těchto dvou slov se objevila koncem roku 2005 v mnoha švédských 52 KOTSINAS, U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, S GIBSON, H. Svensk slangordbok. Stockholm: Läromedelsförlagen,
23 denících, mimo jiné i v celostátním seriózním deníku Svenska Dagbladet 54, protoţe se jednalo o vůbec první dvě výpůjčky z předměstské švédštiny, které se do slovníku dostaly (pomineme-li některé arabské a turecké výrazy, které ale s předměstskou švédštinou přímo nesouvisejí). S ohledem na cizí původ u výrazu keff neproběhla fonetická adaptace do švédštiny, vyslovuje se s k na začátku slova, i kdyţ se správně švédsky hlásková dvojice ke- vyslovuje jako [še-]. Slovo je ve 13. vydání SAOL definováno jako slovo z hovorového jazyka (vardaglig) s významem špatný : keff [k-] adj. -t -a (vard.) = dålig 55 Bez ohledu na zapsání do SAOL je slovo keff plnohodnotným adjektivem, které je moţno pouţívat ve všech jeho gramatických formách. Keff je pravidelným přídavným jménem. Atributivní postavení Predikativní postavení en keff flicka Det är ju helt kefft. Atributivní postavení Predikativní postavení Neurčitý tvar Určitý tvar Neurčitý tvar Určitý tvar Jednotné číslo Jednotné číslo utrum en keff man den keffa mannen En man Mannen är keff. neutrum ett kefft hus det keffa huset Ett hus Huset är kefft. Množné číslo Množné číslo utrum två keffa män de keffa männen Två män Männen är keffa. 54 BÄCKSTEDT, E. Hajp, keff och guss nytillskott i ordlista. ordlista [online] [cit ]. Dostupné z: < 55 Svenska Akademiens ordlista [online] [cit ]. Dostupné z: < lista> 23
24 neutrum två keffa hus de keffa husen Två hus Husen är keffa. Stupňování Základní tvar Komparativ Superlativ keff keffare keffast Atributivní postavení Určitý tvar (den, det, de) keffaste Tvary superlativu Predikativní postavení Neurčitý tvar keffast jalla Výraz jalla je imperativní forma syrského či arabského výrazu (arab. zápis ), který původně znamená spěchej!, pospěš si!, no tak! Jak v arabštině, tak i v jiných jazycích, kde slovo se stejným významem doznalo rozšíření (např. v příbuzné norštině), je pouţíváno v expresivním významu. Ortografická podoba převedená do latinky je psaná nejčastěji jako yalla (při anglickém přepisu). Další psanou formou je yallah. Jiný, podobný výraz, Ya Allah, jehoţ přepis sice respektuje původní dvouslovný arabský výraz, znamená ale v arabštině a dále i v jiných jazycích proč já?, to jsem si přece nezaslouţil? 56 S adaptací slovesa do švédštiny proběhlo jak ortografické přizpůsobení, tak postupem času i jeho morfologická adaptace. Co se týče fonetické stránky slova, adaptace neproběhla. Ve spisovné švédštině by se skupina dvou stejných souhlásek v tomto slově ve výslovnosti promítla jako dlouhý konsonant /jal:a/, ale slovo se oproti pravidlům vyslovuje v původní podobě krátce /jala/. Pravopisná podoba výrazu, pokud přihlédneme k přepisu do latinky v anglické formě > yalla, doznala změn u ve švédštině nepříliš častého začátečního y-, které bylo nahrazeno za j-: (yalla) > jalla. Morfologicky se jalla ve švédštině 56 CHOUKEIR, W. ya-allah vs. yalla! [online] [cit ]. Dostupné z: < 24
25 chová jako citoslovce, či z citoslovce a podstatného jména tvořený výraz, ale zároveň při potřebě ohýbat toto slovo se z původního výrazu stává (jinak ustrnulá) imperativní slovesná forma. Tuto je však dále moţno rozvíjet na základě poznatku, ţe infinitivní slovesná koncovka ve švédštině zní a. Pokud zároveň vezmeme v úvahu, ţe se slovo neobjevuje pouze v této své ustrnulé imperativní formě, vznikne nám zcela pravidelné sloveso 1. slovesné třídy: Infinitiv att jalla Rozkazovací způsob jalla! Přítomný čas jag/du/han/hon/det/vi/ni/de jallar Souminulý čas har jallat Minulý čas jallade Předminulý čas hade jallat Budoucí čas kommer att + jalla; ska (skall) + jalla Podmiňovací způsob skulle + jalla Příčestí přítomné jallande Příčestí minulé en jallad man, ett jallat hus, den jallade man, det jallade hus, de jallade kvinnorna Trpný rod jallas Přítomný čas t.r. jallas Souminulý čas t.r. har jallats Minulý čas t.r. jallades Předminulý čas t.r. hade jallats Sloveso jalla samotné bylo nicméně ve Švédsku známé jiţ dříve jako původní dialektální výraz ve švédské oblasti Helsingland a Delsbo socken, jak uvádí švédský nářeční lexikon. 57 jalla (verbum neutrum) 1 jollra (ţvatlat) 2 dagdrifva (povalovat se, nic nedělat) 57 Svenskt dialektlexikon: ordbok öfver svenska allmogespråket, [online] [cit ]. Dostupné z: < 25
26 Sloveso mělo tehdy v nářeční formě opět shodně po dvou rozličných významech. Nutno dodat, ţe tento termín nemá nic společného s výše uvedeným výrazem, a to ani teritoriálně, ani lingvisticky. Fonetická forma tohoto slova zní /jal:a/, tedy je pravidelná, protoţe se v ní objevuje dlouhý konsonant. Naproti tomu ve Švédském slovníku slangu (1998), který jiţ neoperuje s nářečním výrazem, nýbrţ s cizojazyčným pojmem, se uvádí následující: jalla! (även yalla, inv.; ass./syr., arab.) 1 gå din väg!, stick!, kom igen då!, skynda dig! (jdi si po svých!, vypadni!, no tak!, pospěš si!) 2 det gör det samma, det spelar ingen roll 58 (to je jedno, to nehraje roli) Stejně jako u slova keff má podle Ully-Britt Kotsinas i výpůjčka jalla (ve slovníku bez udání slovního druhu) ve slangové řeči dva různé významy. První z nich zachovává původní arabský, popř. syrský význam slova, tedy pospěš a je doplněn o významy vypadni!; no tak!. Samotné postavení dvou odlišných významů ( pospěš! x jdi si po svých! ) v jedné odráţce je ale poněkud zaráţející. Druhý význam podle slovníku znamená to nevadí, to nehraje roli, tím došlo k posunu původního významu. V prvním významu se objevil i ve švédské filmové komedii Jalla! Jalla! (2000) pojednávajícím o tří generační přistěhovalecké rodině, která soudě podle mnoţství dat v korpusu, významně přispěla k rozšíření povědomí o tomto slovu převzatém z předměstské švédštiny. Zda je mluvčími či pisateli jeho význam chápán stejně, jak jej chápe Švédský slovník slangu, je uţ ale jinou otázkou. Ve švédštině získalo slovo ve slangové vrstvě jazyka podle Švédského slovníku slangu dalšího uţití jako zpodstatnělá sloţenina imperativních tvarů: jallajalla (inv.) invandrare (ve významu přistěhovalec) 58 KOTSINAS. U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, S
27 Přidáním pro švédštinu nepříliš časté koncovky -s bylo vytvořeno další substantivum označující přistěhovalce: jallas invandrare 59 Závěrem je třeba říci, ţe přestoţe má tato výpůjčka rovněţ původ ve slangu předměstské švédštiny, dosud zatím nebyla zařazena do slovníku SAOL. 59 KOTSINAS. U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, S
28 3. METODICKÁ ČÁST 3.1. Materiál a korpus. Výběr materiálu, kritéria a postup jeho posuzování Materiál Na začátku výzkumu bylo nutno roztřídit písemný materiál a to pro jeho rozsáhlou povahu. Pro otázky, které jsem si v úvodu práce poloţil, bylo nejvhodnější vybrat švédský denní tisk, ve kterém by bylo moţno zjistit, jak četně jsou keff, jalla a jejich varianty zastoupeny v krajích Švédska. Zároveň bylo záměrem zařadit i periodika celostátní, ať uţ seriózního či bulvárního charakteru. Bulvárem zde rozumím neseriózní, neověřený, laciný a pokleslý typ novin. Informace i obrazový materiál v bulvárním tisku jsou často získány nelegálním či neetickým způsobem. 60 Naproti tomu seriózní tisk (někdy také prestiţní či standardní) se vyznačuje objektivitou, analýzou a kontextem. Přiměřeným zjednodušením popisuje významná témata a pracuje vţdy s ověřenými informacemi. Regionální a seriózní tisk byl vybrán z toho důvodu, aby bylo moţno zjistit, zda se zkoumané výpůjčky jako slangové výrazy vůbec ve spisovném jazyce objevují. Dva největší švédské večerní deníky byly vybrány záměrně, lexikum bulváru je totiţ uvolněnější, vzdálenější od spisovného jazyka a objevují se zde v mnohem větší míře výrazy slangového a nespisovného charakteru. Pro excerpci písemného materiálu, na kterém se objasní otázky poloţené na začátku této práce, tak bylo vybráno takových 6 novinových periodik, u nichţ je moţno vyhledávat v jejich on-line archivu a to včetně informace o datu vydání článku. Ve dvou případech se jedná o bulvární švédské deníky, v jednom o seriózní deník a třikrát jde o regionální deníky. 60 OSVALDOVÁ, B. a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri, S
29 Aftonbladet Aftonbladet je celostátní bulvární deník, jinak řečeno večerník (kvällstidning), vycházející od roku Náklad je výtisků (v 1.čtvrtletí 2010). 61 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku Expressen Expressen je celostátní deník (večerník) bulvární povahy a vychází od roku Denní náklad v září 2010 činil výtisků. 62 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku Göteborgsposten Göteborgsposten (zkracován na GP) je regionální deník vycházející od roku 1813 v Göteborgu a okolí. Po novinách Dagens Nyheter je deníkem s největším nákladem ve Švédsku ( výtisků denně). 63 Vyhledávání neproběhlo v archivu novin, nýbrţ prostřednictvím on-line jazykového korpusu KORP na stránce < jehoţ je archiv deníku součástí. Svenska Dagbladet Svenska Dagbladet (neoficiálně nazývaný i Svenskan) je 3. největší celostátní seriózní deník, který poprvé vyšel v roce Denní náklad v roce 2011 činil výtisků. 64 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku Aftonbladet. [online] [cit ]. Dostupné z: < 2> 62 Expressen. [online] [cit ]. Dostupné z: < 63 Göteborg-Posten. [online] [cit ]. Dostupné z: 64 Svenska Dagbladet. [online] [cit ]. Dostupné z: < 29
30 kusů. 66 Digitální archiv je k dispozici na stránce Sydsvenska Dagbladet Sydsvenska Dagbladet Snällposten, nebo-li Sydsvenskan (zkráceně SDS), je deník vydávaný v Malmö a vycházející v jiţním Švédsku. Vznikl roku 1848 a jeho denní náklad činil v roce výtisků denně. 65 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce (online) a obsahuje články publikované od roku Uppsala Nya Tidning Uppsala Nya Tidning je seriozní regionální deník vycházející ve 4. největším městě Švédska, Uppsale, od roku Denní náklad v roce 2009 činil (on-line) a obsahuje články publikované od roku Kromě novinových zdrojů byl pro komparaci a získání dalších dat vybrán švédský jazykový korpus KORP. Ten slouţí ostatně jako jeden ze zdrojů pro přijímání slov a je posuzován i komisí vytvářející slovník SAOL. Jazykový korpus KORP zahrnuje texty různého zaměření (mimo jiné vybrané noviny, dětské knihy, švédskou verzi Wikipedie, programy a manifesty švédských politických stran apod.). Tyto texty ale nemají zvláštní relevanci pro tuto práci vzhledem k jejich časovému zařazení (před rokem 2000). Z korpusu KORP jsem vybral předně korpus na internetových blozích. Právě na nich jako na novodobém prostředku vyjadřování názorů autora na jedné a spoluúčastí formou komentářů čtenáři na druhé straně se v různých obměnách také výpůjčky ponejvíce objevily. Vybrané blogy jsou součástí tohoto korpusu, konkrétně se jedná o výběr z blogů v lednu Dále je zde zahrnuta databáze SweWaC (Swedish Web as Corpus) a součástí korpusu jsou i noviny Göteborgsposten (viz výše). 67 Jazykový korpus této práce tedy tvoří: 65 Svenska Dagbladet. [online] [cit ]. Dostupné z: 66 Uppsala Nya Tidning. [online] [cit ]. Dostupné z: < 67 KORP [online] [cit ]. Dostupné z: < Poslední aktualizace blogů (Bloggmix) proběhla
Ansökan Följebrev. Följebrev - Inledning. Formellt, manlig mottagare, namnet okänt. Formellt, kvinnlig mottagare, namnet okänt
- Inledning Bäste herrn, Formellt, manlig mottagare, namnet okänt Bästa fru, Formellt, kvinnlig mottagare, namnet okänt Bästa herr eller fru, Formellt, både mottagarens namn och kön är okända Vážený pane,
Läs merMasarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Magisterská diplomová práce 2014 Tomáš Stříbný Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky
Läs merUnder våren upptogs Dagens Nyheters. Svenska med något utländskt SVENSKA OCH MODERSMÅL ELLEN BIJVOET & KARI FRAURUD
SVENSKA OCH MODERSMÅL Svenska med något utländskt ELLEN BIJVOET & KARI FRAURUD I Sverige talas i dag svenska i flerspråkiga miljöer, där många inte har svenska som modersmål eller som enda modersmål. Men
Läs merHUMANISTISKA FAKULTETSNÄMNDEN. Grundnivå/First Cycle
HUMANISTISKA FAKULTETSNÄMNDEN SAU118, Praktisk svenska för studenter med finska som modersmål, grundkurs, 7,5 högskolepoäng Swedish as a Foreign Language for Students from Finland, 7.5 higher education
Läs merFR GB IT NL PT DE NO SE
FR GB IT NL PT DE NO SE Z PL ES DK FI HU SI SK HR RO BG TR GR Utilisation et entretien () Operation and maintenance (8) Uso e manutenzione () Gebruik en onderhoud () Utilização e manutenção (7) Benutzung
Läs merTala olika språk. Ett projekt om svenska och olika varianter. Namn:
Tala olika språk Ett projekt om svenska och olika varianter. Namn: Inledning I ett och samma språk finns det många språk eller varianter av ett språk. Det finns ett språk som används i skolan, fotbollsspråk,
Läs merspolehlivost i ex ist ujících konst rukcí St anovení mat eriálových alt ánu Šlecht ovy rest aurace. Obsah Úvod
Obsah spolehlivost i ex ist ujících konst rukcí Karel Jung Praze Stanovení materiálových vlastností historické Stavovského divadla. Hodnocení spolehlivosti postranních hal Svijanské arény. Hodnocení stropní
Läs merReisen Unterkunft. Unterkunft - Finden. Unterkunft - Buchen. Nach dem Weg zur Unterkunft fragen
- Finden Kde můžu najít? Nach dem Weg zur fragen Var hittar jag?... pokoj k pronájmu?... ett rum att hyra? Art der... hostel?... ett vandrarhem? Art der... hotel?... ett hotell? Art der... pokoj se snídaní?...
Läs merAttityder till rosengårdssvenska
EXAMENSARBETE Akademin för utbildning, HSV312 15 hp kultur och kommunikation Vårterminen 2008 Attityder till rosengårdssvenska en kvalitativ studie om skånska rektorers, lärarstuderandes och Malmöbors
Läs merDiplomová práca. Jana Šišovská. The impact of English on language policy and plannig in Sweden
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Prahe Ústav germánskych studií Oddělení skandinavistiky Diplomová práca Jana Šišovská Vplyv angličtiny na jazykovú politiku a plánovanie vo Švédsku The impact of
Läs merResa Äta ute. Äta ute - Vid entrén. Äta ute - Beställa mat
- Vid entrén Jag skulle vilja reservera ett bord för _[antal personer]_ till _[tid]_. Göra en reservation Ett bord för _[antal personer]_, tack. Fråga efter ett bord Accepterar ni kreditkort? Fråga om
Läs merResa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska
- Grundläggande Kan du vara snäll och hjälpa mig? Fråga om hjälp Talar du engelska? Fråga om en person talar engelska Talar du _[språk]_? Fråga om en person talar ett visst språk Jag talar inte _[språk]_.
Läs merInledning. Hur få hjälp? Språkkontroller. Grim. Språteknologi på Språkrådet SPRÅKTEKNOLOGI FÖR SPRÅKVÅRDARE
Språteknologi på SPRÅKTEKNOLOGI FÖR SPRÅKVÅRDARE digital kompetens kring ordböcker, språkkontroller, korpusar och söktjänster! Följer teknikens påverkan på språk och språkanvändning! Bevakar språkteknisk
Läs merCestování Ubytování. Ubytování - Hledání. Ubytování - Rezervace. Používá se k zeptání, jakým směrem se dostanete k vašemu ubytování
- Hledání En dónde puedo encontrar? Var hittar jag? Používá se k zeptání, jakým směrem se dostanete k vašemu ubytování... una habitación para rentar?... ett rum att hyra?... un hostal?... ett vandrarhem?...
Läs mer1.2 Utom i de fall där det uttryckligen avtalats annorlunda skriftligt, ska tillämpningen av de allmänna villkoren som anges av kunden uteslutas.
EU CHR'S GLOBAL FORWARDING VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Klausul 1 Allmänna bestämmelser 1.1 Dessa Globala Speditionstjänster Allmänna Regler och Villkor ( Allmänna Regler och Villkor ) skall gälla alla lagda anbud
Läs merResa Att ta sig runt. Att ta sig runt - Platser. Du vet inte var du är. Be om att bli visad en viss plats på en karta. Fråga om en viss servicepunkt
- Platser Jag har gått vilse. Du vet inte var du är Kan du visa mig var det är på kartan? Be om att bli visad en viss plats på en karta Var kan jag hitta? Fråga om en viss Ztratil(a) jsem se. Můžete/Můžeš
Läs merSveriges internationella överenskommelser
Sveriges internationella överenskommelser ISSN 0284-1967 Utgiven av utrikesdepartementet SÖ 1991:42 Nr 42 överenskommelse jämte protokoll med Tjeckiska och Slovakiska Federativa Republiken om främjande
Läs merCestování Ubytování. Ubytování - Hledání. Ubytování - Rezervace. Používá se k zeptání, jakým směrem se dostanete k vašemu ubytování.
- Hledání Mistä löytäisin? Var hittar jag? Používá se k zeptání, jakým směrem se dostanete k vašemu ubytování...vuokrahuoneen?...hostellin?...hotellin?...b&b:n?...leirintäalueen? Minkä hintainen se on?
Läs merDET MODERNA SPRÅKSAMHÄLLET, 714G47 (1 30 HP). DELKURS 1. SPRÅK, SPRÅKANDE, SPRÅKVETENSKAP (7.5 hp)
STUDIEANVISNING DET MODERNA SPRÅKSAMHÄLLET, 714G47 (1 30 HP). DELKURS 1. SPRÅK, SPRÅKANDE, SPRÅKVETENSKAP (7.5 hp) FRISTÅENDE KURS SVENSKA SPRÅKET - SPRÅK, SPRÅKANDE, SPRÅKVETENSKAP 714G56 (7,5 HP) Kursansvariga:
Läs merMAX 22 Kg MAX. Eggy Relax. OKBABY S.r.l. Via del Lavoro Telgate (BG) Italy Tel Fax
/ Relax / Relax 2 1 Relax 3 Relax Relax 4 MAX 22 Kg LIB3R01U MAX 22 Kg LIB3R01U OKBABY S.r.l. Via del Lavoro 2 2400 Telgate (BG) Italy Tel. +3 03 30004 Fax +3 03 321 okbaby@okbaby.it OKBABY S.r.l. Via
Läs merKursplan. Institutionen för humaniora. Kurskod NOX123 Dnr 99:154 Beslutsdatum Sociolingvistik. Kursens benämning.
Kursplan Kurskod NOX123 Dnr 99:154 Beslutsdatum 1999 05 26 Engelsk benämning Ämne Sociolinguistics Nordiska språk Nivå 41 80 Kursplanen gäller från Inplacering i utbildningssystemet Förkunskaper Syfte
Läs merKursplan. Kurskod SSB141 Dnr 03:79D Beslutsdatum Kursen ges som fristående kurs
1 Kursplan Institutionen för humaniora Kurskod SSB141 Dnr 03:79D Beslutsdatum 2003-06-11 Kursens benämning Engelsk benämning Ämne Svenska som andraspråk Swedish as a Second Language Svenska som andraspråk
Läs merbab.la Fraser: Personligt Lyckönskningar Svenska-Tjeckiska
Lyckönskningar : Giftermål Gratulerar. Jag/Vi önskar er båda all lycka i världen. Blahopřejeme. Přejeme Vám jen a jen štěstí. Vi vill gratulera och framföra hjärtliga lyckönskningar till er båda på er.
Läs merHushållens materiella standard 1975 2005
16 Hushållens materiella standard 1975 2005 DELPROV DIAGRAM, TABELLER OCH KARTOR Andelen personer i Sverige i åldrarna 16 74 år som hade olika resurser knutna till det egna hushållet 1975 2005. Uppgifter
Läs merK U R S P L A N. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska. Scandinavian languages with special focus on Swedish. Svenska.
1 Institutionen för humaniora K U R S P L A N Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Scandinavian languages with special focus on Swedish Kurskod NO2001 Dnr HUM 2007/ 526-514 Beslutsdatum 2007-10-24
Läs merKurser i svenska för internationella studenter och forskare
Kurser i svenska för internationella studenter och forskare Kursföreståndare: Peter Lundkvist 1 4,5 hp Kursen är en introduktion till det svenska språket för dig som är internationell student eller forskare
Läs merLäsårsplanering i Svenska som andraspråk årskurs 9 Ärentunaskolan
På arbetar vi tematiskt med läromedlet Svenska Direkt 9. I årskurs 9 arbetar vi med arbetsområdena Konsten att påverka, Konsten att berätta, Konsten att söka och förmedla information, Praktisk svenska
Läs merFaculteit Letteren en Wijsbegeerte. Academiejaar 2010-2011. Vadå Invandrare?!
Faculteit Letteren en Wijsbegeerte Academiejaar 2010-2011 Vadå Invandrare?! Hur har värderingen av multietnisk slang i den svenska skönlitteraturen förändrat sig under det gångna decenniet? En receptionsundersökning
Läs merSvenska som andraspråk GR (A), Uttal och kommunikation A1, 7,5 hp
1 (5) Kursplan för: Svenska som andraspråk GR (A), Uttal och kommunikation A1, 7,5 hp Swedish as a Second Language Ba (A), Pronounciation and Communication A1, 7,5 credits Allmänna data om kursen Kurskod
Läs merSvenska som andraspråk GR (A), Uttal och kommunikation A1, 7,5 hp
1 (5) Kursplan för: Svenska som andraspråk GR (A), Uttal och kommunikation A1, 7,5 hp Swedish as a Second Language Ba (A), Pronounciation and Communication A1, 7,5 credits Allmänna data om kursen Kurskod
Läs merPersonligt Lyckönskningar
- Giftermål Gratulerar. Jag/Vi önskar er båda all lycka i världen. Används att gratulera ett nygift par Vi vill gratulera och framföra hjärtliga lyckönskningar till er båda på er bröllopsdag. Används att
Läs merTid Lokalerna finns i Time Edit. ti 23 jan KMB CL LA. ons 24 jan Läsa:
Svenska språket 1: Det moderna språksamhället (714G47) Delkurs 1. Språk, språkande, språkvetenskap, vt 2018/ Fristående kurs Svenska språket språk, språkande, språkvetenskap 7.5 hp (714G56) Tid Lokalerna
Läs merJonas Hassen Khemiri Montecore
Jonas Hassen Khemiri Montecore Kurs: Mångkultur måndag 11 april 2010 Per Bäckström Powerpoint läggs ut på Kurstorget efter föreläsningen Mångkultur Hans Lindström 1 Mångkultur Vad är det tycker ni? Disposition
Läs merRNDr. Tom Havl t, CSc. Organizace dat Z pisky z p edn ky zpracoval: Ji Dobe 20. dubna 1995 Obsah 1 Vyhled v n Z kladn pojmy : : : : : : : : : :
RNDr. Tom Havl t, CSc. Organizace dat Z pisky z p edn ky zpracoval: Ji Dobe 20. dubna 1995 Obsah 1 Vyhled v n 2 1.1 Z kladn pojmy : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 2 2 Implementace
Läs merINSTITUTIONEN FÖR SVENSKA SPRÅKET
INSTITUTIONEN FÖR SVENSKA SPRÅKET SSA121 Svenska som andraspråk, fortsättningskurs 1, 15 högskolepoäng Swedish as a Second language, Intermediate Course 1, 15 credits Grundnivå / First Cycle Litteraturlista
Läs merKursplan för kurs på grundnivå
Kursplan för kurs på grundnivå Svenska som andraspråk med didaktisk inriktning I Swedish as a Second Language with an Educational Perspective I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: CT1500 Gäller
Läs merMASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ FAKULTA INFORMATIKY. Fakulty informatiky. ve školním roce 1998/1999
MASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ FAKULTA INFORMATIKY } w!"#$%&'()+,-./012345
Läs merTerminsplanering i svenska årskurs 8 Ärentunaskolan
På arbetar vi tematiskt med läromedlet Svenska Direkt. I årskurs 8 arbetar vi med arbetsområdena Konsten att påverka, Konsten att berätta, Konsten att söka och förmedla information och Praktisk svenska.
Läs merLADDA NER LÄSA. Beskrivning. Svenska Akademiens grammatik PDF LÄSA ladda ner
Svenska Akademiens grammatik PDF LÄSA ladda ner LADDA NER LÄSA Beskrivning Författare: Ulf Teleman. Detta är den svenska standardgrammatiken, avsedd för universitetsstuderande, forskare, av svenska språket
Läs merOrdklasser och satsdelar
Ordklasser och satsdelar Vi kommer under de kommande fyra veckorna att arbeta med ordklasser och satsdelar. Under det här arbetsområdet kommer du att få öva på följande förmågor: formulera sig och kommunicera
Läs merHur gör man? Skrivprocessen. Vilka regler gäller? Skribentens verktygslåda. Att skriva. En beskrivning av studenters skrivprocess
Från n tanke till färdig f text. En beskrivning av studenters skrivprocess Maria Ohlsson Institutet för språk och folkminnen Att skriva Alla måste kunna skriva Alla kan lära sig skriva Att skriva = ett
Läs merArbetet med Svensk ordbok utgiven av Svenska Akademien (2009)
Ins$tu$onen för svenska språket Arbetet med Svensk ordbok utgiven av Svenska Akademien (2009) Emma Sköldberg Fil. dr, docent i nordiska språk Lexikaliska institutet, Institutionen för svenska språket,
Läs merMina frågor om SDs språkpolitiska program
Mina frågor om SDs språkpolitiska program 2018-01-09 Publicerad: 2018-03-05 Även Sverigedemokraterna anser att det i teorin är viktigt att tala svenska i Sverige och vill därför att språklagen ska fastslå
Läs merRadnice Hull 2 Zeppelin University, Lake Constance 6 Dinosaur Park, Drážďany 10 Cedar Brook, Dublin 12
Mezinárodní odborný časopis 46. ročník www.acsz.cz Radnice Hull 2 Zeppelin University, Lake Constance 6 Dinosaur Park, Drážďany 10 Cedar Brook, Dublin 12 1 Editorial Vážení čtenáři, stále oblíbenější semináře
Läs merSV038G Svenska språket Grundnivå
1 (7) Kursplan för: Svenska språket GR (A), Svenska språket för grundlärare åk 4-6, 7,5 hp Swedish Language BA (A), Swedish Language for Primary School Teacher Education Programme, 4-6, 7,5 Credits Allmänna
Läs merFörändringar i modern svenska några tips om hur man undersöker den och vad man kan hitta
Förändringar i modern svenska några tips om hur man undersöker den och vad man kan hitta Håkan Jansson hakan.jansson@svenska.gu.se Uppläggning Söka i Korp Syntax och konstruktioner Förändringar i ordförrådet
Läs merPersoonlijke correspondentie Brief
- Adressering Mr. N. Summerbee 335 Main Street New York NY 92926 Mr. N. Summerbee Tyres of Manhattan 335 Main Street New York NY 92926 Standaard adressering in Nederland: naam geadresseerde, straatnaam
Läs merKURSPLAN Svenska som andraspråk, 31-45hp (ingår i Lärarfortbildningen), 15 högskolepoäng
1(5) KURSPLAN Svenska som andraspråk, 31-45hp (ingår i Lärarfortbildningen), 15 högskolepoäng Swedish as a Second Language, 31-45 Credits, 15 credits Kurskod: USAN11 Fastställd av: VD 2010-05-31 Gäller
Läs merMASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ FAKULTA INFORMATIKY. Seznam přednášek Fakulty informatiky. ve školním roce 1997/1998
MASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ FAKULTA INFORMATIKY } w!"#$%&'()+,-./012345
Läs merK U R S P L A N. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska. Scandinavian languages with special focus on Swedish. Svenska.
1 Institutionen för humaniora K U R S P L A N Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Scandinavian languages with special focus on Swedish Kurskod NO2001 Dnr HUM 2008/204-514 Beslutsdatum 2008-06-04
Läs merRecension av boken Historisk fäktning som konst och vetenskap
Svensk översättning från tjeckiska originalet av Blanka Karlsson med språkgranskning och bearbetning av Richard Karlsson Recension av boken Historisk fäktning som konst och vetenskap av PhDr. Jiří Křesťan,
Läs merVårdat, enkelt och begripligt!
skriv för webben Här hittar du några enkla råd om skrivande. Vi riktar oss speciellt till dig som skriver på webben men råden kan användas av alla. Läs gärna mer i Språkrådets Svenska skrivregler för övergripande
Läs merKursplan för kurs på grundnivå
Kursplan för kurs på grundnivå Svenska I Swedish I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: NS1000 Gäller från: VT 2010 Fastställd: 2007-06-13 Ändrad: 2009-12-02 Institution Institutionen för svenska
Läs merKursplan. Institutionen för humaniora. Kurskod NOA120 Dnr 03:194 D Beslutsdatum 2003-12-10. Nordiska språk med särskild inriktning på svenska
Kursplan Institutionen för humaniora Kurskod NOA120 Dnr 03:194 D Beslutsdatum 2003-12-10 Kursens benämning Engelsk benämning Ämne Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Scandinavian Languages
Läs merTekniken bakom språket
Tekniken bakom språket Red. Rickard Domeij Småskrift utarbetad av SPRÅKRÅDET 2008 NORSTEDTS AKADEMISKA FÖRLAG INNEHÅLL Språkteknologi för språken i Sverige 13 Rickard Donieij Tekniken bakom språket 13
Läs merBakalářská diplomová práce
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Bakalářská diplomová práce 2014 Bc. Michaela Jenišová MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA
Läs merResa Hälsa. Hälsa - Nödsituation. Hälsa - Hos doktorn. Be om att bli förd till sjukhuset. Be om omedelbar medicinsk vård
- Nödsituation Jag måste fara till sjukhuset. Be om att bli förd till sjukhuset Jag mår illa. Potřebuji do nemocnice. Je mi špatně. Jag måste till en doktor med en gång! Be om omedelbar medicinsk vård
Läs merSwedish Language BA (B), 30 Credits
1 (5) Course Syllabus: Swedish Language BA (B), 30 Credits General data Code Subject/Main field Cycle Progression Credits Progressive specialisation Answerable department Established Date of change Version
Läs merTolk- och översättarinstitutet (TÖI) Kursbeskrivning. Textanalys, 7,5 hp. Översättning II, GN, 30 hp (TTA255) Gäller vt 2019.
Tolk- översättarinstitutet (TÖI) Kursbeskrivning Textanalys, 7,5 hp Översättning II, GN, 30 hp (TTA255) Gäller vt 2019. Innehåll förväntade studieresultat Delkursen ger teoretisk praktisk förtrogenhet
Läs merStudiebrev 13. Háskóli Íslands Svenska lektoratet Höstterminen. Grammatik I 05.70.03 (2,5 p) H [ects: 5] Lärare: Maria Riska mar@hi.is.
Háskóli Íslands Svenska lektoratet Höstterminen Grammatik I 05.70.03 (2,5 p) H [ects: 5] Lärare: Maria Riska mar@hi.is Studiebrev 13 Uppgift 1 I det här sista Studiebrevet vill jag att du kommer med lite
Läs merNordiska språk. Cecilia Jonsson Smedshagsskolan 15-03-18
Nordiska språk Cecilia Jonsson Smedshagsskolan 15-03-18 http://cwasteson.blogspot.se/2011/01/spraktrad-i-farg.html Historia Urnordiskan Det äldsta nordiska språk forskarna känner till. Urnordiska, eller
Läs merLäroplan /\llmän del
Läroplaner 1991:70 Läroplan /\llmän del sn T? mmunal och statlig utbildning tor vuxna Tim- och kursplan för: 1991:70 Grundläggande utbildning i svenska som andraspråk Mi HJX Innehåll 1991:70 Grundläggande
Läs merORDKLASSERNA I. Ett sätt att sortera våra ord
ORDKLASSERNA I Ett sätt att sortera våra ord Vilka ordklasser finns det? Hur många kan ni komma på? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Hur sorterar man orden? Morfologiskt Syntaktiskt Semantiskt SUBSTANTIV
Läs merGENREPEDAGOGIK ARBETA MED SPRÅKET PARALLELLT MED DIN VANLIGA UNDERVISNING
GENREPEDAGOGIK ARBETA MED SPRÅKET PARALLELLT MED DIN VANLIGA UNDERVISNING Kontaktpersoner: Åsa Sebelius asa.sebelius@stockholm.se Målgrupp: Alla undervisande lärare i år 1 9 oavsett ämne. Alla lärare måste
Läs merMomentets innehåll och förväntade studieresultat
Studiehandledning Svensk språkhistoria, 7,5 hp Svenska/Nordiska språk B Innehåll Momentets innehåll och förväntade studieresultat, 1 Preliminär momentplanering, 3 Textseminarier, 3 Examination, 4 Bedömning
Läs merFrom: Netigate <info@netigate.se> Sent: den 28 augusti 2014 17:56:31 To: si@si.se <si@si.se> Cc: Subject: Läsårsredogörelse 2014
From: Netigate Sent: den 28 augusti 214 17:56:31 To: si@si.se Cc: Subject: Läsårsredogörelse 214 Answers submitted by vis@post.com 8/28/214 5:56:31 PM (2.2:41:52) Adress-
Läs merJag tror inte han är där än, alltså rent språkligt
UPPSALA UNIVERSITET Institutionen för nordiska språk EXAMENSARBETE, 15 hp Svenska som andraspråk C Vt 2016 Jag tror inte han är där än, alltså rent språkligt Gymnasielärares beskrivningar av och attityder
Läs mer1 Obsah 1 Grafy 1 2 Bipartitn grafy 3 3 Souvislost graf 5 4 Toky v s t ch 8 5 Matroidy 11 6 Ramseyova v ta 13 7 Rovinn grafy 15 8 Dopravn probl my 17
1 Obsah 1 Grafy 1 Bipartitn grafy 3 3 Souvislost graf 5 4 Toky v s t ch 8 5 Matroiy 11 6 Ramseyova v ta 13 7 Rovinn grafy 15 8 Dopravn probl my 17 Seznam obr zk 1 P kla grafu a opov aj c ho blokov ho grafu
Läs merOrdbok arabiska - svenska. Denna ordboks webbadress är:
Ordbok arabiska - svenska Denna ordboks webbadress är: http://www.swedishmekteb.se/utbildning/arabiska/index.html 1 1 Om ordboken Sedan hösten 2009 pågår Swedish Mektebs studiecirkel i arabiska språket
Läs merFöreställningar kring talspråk i förorten
UPPSALA UNIERSITET Institutionen för nordiska språk EXAMENSARBETE, 15 hp Svenska som andraspråk HT 2015 Föreställningar kring talspråk i förorten En attitydundersökning av och bland flerspråkiga ungdomar
Läs merMASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ FAKULTA INFORMATIKY. Fakulty informatiky
MASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ FAKULTA INFORMATIKY } w!"#$%&'()+,-./012345
Läs merSvenska som andraspråk, fortsättningskurs, 30 högskolepoäng Swedish as a Second Language, Intermediate Course, 30 Credits
1(5) Denna kursplan är nedlagd eller ersatt av ny kursplan. Kursplan Institutionen för humaniora, utbildnings- och samhällsvetenskap Svenska som andraspråk, fortsättningskurs, 30 högskolepoäng Swedish
Läs merMasarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. Magisterská diplomová práce
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Magisterská diplomová práce 2016 Bc. Gabriela Nechvátalová Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky,
Läs merDelprov A. Språkform och språknorm
1 MÅLSPRÅK SVENSKA Delprov A. Språkform och språknorm Anvisningar I var och en av de följande tjugo meningarna finns det ett brott mot olika slags skriftspråksnormer som gäller för svenska språket, främst
Läs merEn vanlig dag på jobbet
En vanlig dag på jobbet Läs texten många gånger! Träna på att läsa meningarna högt tio gånger. Morgon Mitt alarm ringer klockan 05.20. Jag brukar ligga kvar en stund och tänka på vad jag ska göra under
Läs merEva Skowronski Fil. Dr i migrationsvetenskap Anknuten forskare CTR, Lunds universitet
Eva Skowronski Fil. Dr i migrationsvetenskap Anknuten forskare CTR, Lunds universitet Sy#e och frågeställningar Social interaktion mellan elever Hinder och möjligheter för social inkludering, samt hur
Läs merLitteraturförteckning vt 2011 Svenska språket 1 (kurskod 714G01)
Litteraturförteckning vt 2011 Svenska språket 1 (kurskod 714G01) Grammatik Kurslitteratur Ahlsén, Elisabeth & Allwood, Jens (red.) (2002) Språk i fokus. Lund: Studentlitteratur. Bolander, Maria (2005).
Läs merHelt ärligt berikar vi ert språk
GÖTEBORGS UNIVERSITET Institutionen för svenska språket Helt ärligt berikar vi ert språk En studie om ungdomars uppfattning om multietniskt ungdomsspråk och förekomsten av dess språkdrag hos unga vuxna
Läs merNATURVETENSKAP FÖR LIVET?
NATURVETENSKAP FÖR LIVET? Under terminen kommer din klass att medverka i ett forskningsprojekt. Ni kommer att arbeta med uppgifter som handlar om naturvetenskap och teknik i samhället. Enkäten innehåller
Läs merNATURVETENSKAP FÖR LIVET?
NATURVETENSKAP FÖR LIVET? Under terminen kommer din klass att medverka i ett forskningsprojekt. Ni kommer att arbeta med uppgifter som handlar om i samhället. Enkäten innehåller frågor om dig och dina
Läs merLäromedelsförteckning
1 Institutionen för humaniora Läromedelsförteckning Kurskod SSA120 Dnr 03:47 Beslutsdatum 2003-05-07 Kursens benämning Svenska som andraspråk Poängtal 20 Författare/red. Titel, förlag och utgivningsår
Läs merAtt skriva uppsats. Uppsatsens delar
Att skriva uppsats Det finns många olika sätt att skriva uppsats på. I den här handledningen beskrivs en modell som, i lite olika varianter, är vanlig i språkvetenskapliga uppsatser. Uppsatsens delar Du
Läs merLäromedelsförteckning
Läromedelsförteckning Institutionen för humaniora Kurskod NOB141 Dnr 02:63D Beslutsdatum 2002-06-06 Kursens benämning Nordiska språk med särskild inriktning på svenska Poängtal 40 Författare/red. Titel,
Läs merSammanfattning det allra, allra viktigaste
Språkhistoria Sammanfattning det allra, allra viktigaste Ni bör ändå fylla på från häftet med svensk språkhistoria samt från mina genomgångar och klassdiskussioner. Sammanfattning språkets uppkomst Språket
Läs merLitteraturförteckning ht 2009 Svenska språket 1 (kurskod 714G01)
Litteraturförteckning ht 2009 Svenska språket 1 (kurskod 714G01) Grammatik Kurslitteratur Ahlsén, Elisabeth & Allwood, Jens (red.) (2002) Språk i fokus. Lund: Studentlitteratur. Bolander, Maria. 2005.
Läs merKort tjeckisk grammatik Morgan Nilsson 2005-03-18
Kort tjeckisk grammatik Morgan Nilsson 2005-03-18 2 Alfabetet A [a] som sv. hatt Á [a:] som sv. fasicken (med ljust a-ljud) B [b] C [ts] Č [č] sv. lattjo D [d] Ď [d ] ung. som sv. tredje E [e] som sv.
Läs merEN3488MOW CS CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD K POUŽITÍ 2 SK CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD NA POUŽÍVANIE 24 SV KYL-FRYS BRUKSANVISNING 47
EN3488MOW CS CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD K POUŽITÍ 2 SK CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU NÁVOD NA POUŽÍVANIE 24 SV KYL-FRYS BRUKSANVISNING 47 2 www.electrolux.com OBSAH 1. BEZPEČNOSTNÍ INFORMACE... 3 2. BEZPEČNOSTNÍ
Läs merMer aktuell eller aktuellare? En korpusbaserad undersökning av svenskans adjektivkomparation de senaste årtiondena
UPPSALA UNIVERSITET Institutionen för nordiska språk C-UPPSATS Svenska språket/nordiska språk Vt. 2009 AnnaMaria Tahlén Vaksalagatan 44 A 753 31 Uppsala annamariatahlen.3440@student.uu.se Mer aktuell eller
Läs merUndervisning och bedömning av språkfärdighet inför högre studier
Undervisning och bedömning av språkfärdighet inför högre studier Föredrag och workshop på Augustikonferensen SUF & Skolverket 2018-08-09 Vendela Blomström vendela.blomstrom@su.se Mårten Michanek marten.michanek@su.se
Läs merLitterärt språk på tvärs
Litterärt språk på tvärs Lite om språket hos Leiva Wenger och Hassen Khemiri 1 Roger Källström, Göteborgs universitet Inledning Med det nya årtusendet har de multietniskt präglade språkmiljöer som växte
Läs merPřihláška Referenční dopis
- Úvod Bäste herrn, Formální, příjemce muž, jméno neznámé Bästa frun, Formální, příjemce žena, jméno neznámé Bästa herr eller fru, Formální, jméno a pohlaví příjemce neznámé Distinguido Señor: Distinguida
Läs merAttityder till uttalsvariationer
ÖREBRO UNIVERSITET Grundlärarprogrammet, inriktning mot arbete i grundskolans årskurs 4-6 Svenska språket Svenska, Självständigt arbete, avancerad nivå, inriktning 4-6, A-nivå, 15 högskolepoäng VT 2015
Läs merSpråkhistoria. Namn: På runsvenska: Cathrine Dolk Stenhammarskolan, svenska åk 7VT 15
Språkhistoria Namn: På runsvenska: Cathrine Dolk Stenhammarskolan, svenska åk 7VT 15 Läroplan och kriterier Ur Lpo 11 Språkbruk genom tiderna. De nationella minoritetsspråken i Sverige och deras ställning
Läs merKursplan för kurs på grundnivå
Kursplan för kurs på grundnivå Svenska I Swedish I 30.0 Högskolepoäng 30.0 ECTS credits Kurskod: NS1000 Gäller från: HT 2009 Fastställd: 2007-06-13 Ändrad: 2009-05-06 Institution Institutionen för svenska
Läs merInstitutionen för individ och samhälle Kurskod SVA102
KURSPLAN Institutionen för individ och samhälle Kurskod SVA102 Svenska, 30 högskolepoäng Swedish, 30 HE credits Fastställandedatum 2006-11-22 Betygsskala Reviderad senast 2007-01-17 Utbildningsnivå Grundnivå
Läs merSpråkgranskningsverktyg. F1: Introduktion
Språkgranskningsverktyg F1: Introduktion Kursplan http://www.selma.uu.se/publik/main?af=0200&funktion=kplan&kurs=5ln442&startv=200804 Kurssida http://stp.lingfil.uu.se/~evapet/undervisning/sgv08/ Språkgranskningsverktyg
Läs merUtbildningsvetenskap med inriktning mot språk och språkutveckling G2F - Grundnivå, har minst 60 hp kurs/er på grundnivå som förkunskapskrav
Kursplan för kurs på grundnivå Svenska som andraspråk för lärare, 30 hp (1-30 hp), åk 7-9 - ingår i Lärarlyftet Swedish as a second language for teachers, Lower Secondary School 30 Högskolepoäng 30 ECTS
Läs mer