Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Bakalářská diplomová práce 2012 Tomáš Stříbný
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Skandinávská studia Tomáš Stříbný Výpůjčky z předměstské švédštiny Případová studie slov keff a jalla Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Vendula Vlková Hingarová, Ph.D. 2012 2
Prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a pouţil v ní pouze uvedenou literaturu. V Brně dne 30.4.2012.. 3
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své rodině za podporu při studiu a zvláště pak vedoucí této práce, Vendule V. Hingarové, za odborné vedení a cenné připomínky. 4
Obsah 1. Úvod.. 6 2. Teoretická část... 11 2.1. Rinkebyjská švédština, předměstská švédština a multietnická mluva mládeţe. 11 2.2. Jazyková výpůjčka a kontaktová lingvistika... 14 2.3. Teorie jazykového managementu a předměstská švédština... 15 2.4. SAOB a SAOL: deskriptivní a preskriptivní švédské slovníky... 18 2.5. Výpůjčky keff a jalla... 21 2.5.1. keff... 21 2.5.2. jalla... 24 3. Metodická část... 28 3.1. Materiál a korpus. Výběr materiálu, kritéria a postup jeho posuzování... 28 4. Praktická část... 33 4.1. výpůjčka keff... 33 4.2. výpůjčka jalla... 40 5.Výsledky analýz a diskuze problematiky... 49 6. Závěr... 52 Pouţitá literatura... 54 Korpus... 54 Literatura... 54 Příloha - Korpus... 58 Keff... 58 Jalla... 73 Sammanfattning... 89 5
1. Úvod Ve slovní zásobě švédštiny se začínají v rostoucí míře objevovat výrazy, které pocházejí z oblastí dlouhodobě obývaných velkým procentem imigrantů. Fenomén tzv. rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska), tedy zvláštní jazykové varianty v oblastech s větším počtem přistěhovalců, nabývá v posledních deseti letech stále na významu tím, jak se stává předmětem zájmu lingvistů, tak i samotných mluvčích. Pojem rinkebyjská švédština označuje takovou variantu, kterou se hovoří ve čtvrti Rinkeby ve Stockholmu (další obdobná pojmenování pro tyto varianty pak nacházíme analogicky v přistěhovaleckých čtvrtích v Göteborgu (gårdstenská švédština, gårdstenska) a Malmö (rosengårdská švédština, rosengårdska). Z těchto pojmů budu nadále pouţívat neutrální výraz předměstská švédština (förortssvenska), který se mi jeví jako nejvhodnější. 1 Pojem předměstský slang (förortslang) či právě předměstská švédština (förortssvenska) totiţ obsahují vhodněji formulovaný výraz předměstí (förort-), který tak zahrnuje všechny dotčené oblasti. 2 Z těchto čtvrtí jsou přejímány do různých sociálních i geografických variant švédštiny, včetně spisovného jazyka, mnohá slova, která nemají švédský původ. Právě tomuto aspektu se věnuje tato práce. Zaměří se na osvětlení dvou výpůjček, keff a jalla. Výběr není náhodný výpůjčka keff byla jako jedna ze dvou výpůjček z předměstské švédštiny zařazena do oficiálního slovníku SAOL (Svenska Akademiens Ordlista = Seznam slov švédské Akademie), výpůjčka jalla byla před dvanácti lety dostatečně medializována zásluhou filmu Jalla! Jalla! (2000) reţiséra Josefa Farese a dostala se tak do obecného povědomí Švédů. Imigrační tematice obecně se dostává ve Švédsku stále více pozornosti. S tím souvisí jak čím dál větší medializace této problematiky, tak i čím dál silnější tendence informovat švédskou společnost o přistěhovalcích. To se děje jednak prostřednictvím médií, které se tomuto tématu věnují ve zvýšené míře např. ve filmové tvorbě, ale rovněţ pomocí jazyka. 1 Kromě těchto jednotlivých pojmenování je snaha i označit tyto jazyky jediným pojmem. Objevují se označení jako förortssvenska, invandrarsvenska (zahrnuje všechny přistěhovalecké jazyky a není proto zcela přesným pojmem), kebabsvenska (analogicky k norskému kebabnorska) či multietniskt ungdomsspråk ( multietnický jazyk mladých, dle Kotsinas: (2007). O dalšich formách podrobněji pojednávám v kapitole 2.1. 2 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 6
Cílem práce je na základě lexikálního výzkumu zjistit, do jaké míry se tyto výpůjčky staly součástí slovní zásoby jak jsou pouţívané v kaţdodenním tisku (a tím ve sféře spisovného jazyka). Práce zjišťuje, v jakých významech jsou slova v tisku pouţívána a klade si následující otázky: - Jsou zastoupeny tyto výpůjčky v denním tisku? - V jakých významech se výpůjčky pouţívají? - Vyskytují se zkoumané výpůjčky i v dalších slovních formách? Teoretickou oporu pro tuto část práce představuje teorie kontaktové lingvistiky a teorie jazykového managementu. První z nich pomůţe osvětlit genezi a formování výpůjček, druhá pak objasňuje jejich začleňování a etablování do slovní zásoby. Výzkum o předměstské švédštině podává nejpřesněji Ulla-Britt Kotsinas v několika svých dílech, předně v knize Ungdomsspråk. 3 Zde nastiňuje na základě vlastních rozhovorů s imigranty z předměstských čtvrtí Rinkeby, Gårdsten a Rosengård tendence v řeči mladých: zkracování slov a zvýšené pouţívání cizojazyčných výrazů z arabštiny, turečtiny a jiných přistěhovaleckých jazyků. V knize se zaměřuje i na srovnávání řeči mladých se standardním jazykem a hodnocení slangu v této řečové skupině. Svými šetřeními s nejrůznějšími skupinami přistěhovalců pak Kotsinas v dalších pracích a několika článcích 4 informuje o formování nového jazyka. 5 Ve svých výzkumech se zabývá i otázkou, jak mluvčí hodnotí cizí výpůjčky v mluvené řeči. Roku 2004 Kotsinas ve spolupráci s rapperem Doggem Doggelitem vyšla popularizační příručka Förortsslang, coţ je slovník výrazů předměstské švédštiny a jejich významu ve spisovné švédštině. Další práce o rinkebyjské švédštině nebyly zatím publikovány v rozsáhlejších studiích a proto je třeba se v tomto ohledu spokojit 3 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, 2007. 4 Např. KOTSINAS, U.-B. Rinkebysvenska en dialekt? I Linell, Per, Adelswärd, Viveka, Nilsson, Torbjörn & Pettersson Per A (utg.), Svenskans beskrivning 16, SIC 21a. Linköping: Universitet i Linköping, 1988. S. 264-278. 5 KOTSINAS, U.-B. Svensk, invandrarsvensk eller invandrare. Om bedömning av främmande drag i svenskt talspråk. I Tingbjörn Gunnar (utg.), Andra symposiem om svenska som andraspråk i Göteborg 1989. Stockholm: Skriptor, 1990. S. 244-273. 7
práce. 6 Mezi lety 2002 a 2006 proběhl doposud nejpodrobnější výzkum zabývající se s několika rozsahově menšími pracemi, jako jsou bakalářské či jiné závěrečné předměstskou švédštinou. 7 Vyšel z popudu univerzity v Göteborgu za podpory a spoluúčasti významných švédských jazykovědců. Sonda byla z velké části prováděna doktorskými studenty švédských univerzit a proběhla na několika gymnáziích ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Jedním z cílů bylo získat i co nejvíce respondentů pro zkoumání švédštiny jako druhého jazyka. Projekt se zaměřil jak na zkoumání jednotlivých aspektů jazyka ve třech přistěhovaleckých předměstích, tak na popsání, analyzování a srovnání mluvené řeči mezi mladými v těchto oblastech. Výzkum se zaměřil i na sociolingvistické otázky (např. jak funguje přepínání ( code switching ) mezi různými variantami řeči, zda jsou výrazy multietnické mluvy pouţívány i rodilými mluvčími švédštiny apod.). Šetření na středních školách ve stockholmské části Rinkeby prováděla i Ellen Bijvoet, která shromáţdila slangová slova pouţívaná mezi mládeţí. Spolu s kolegy ve své závěrečné zprávě došli k závěru, ţe varianta tohoto jazyka se pouţívá především v neformálních rozhovorech mezi stejně starými mluvčími, kteří jsou z velké části přistěhovaleckého původu. 8 Aspekty pouţívání jednotlivých slov předměstské švédštiny v jejich kontextu však nebyly soustavně zpracovány. Dílčí studie (několik málo závěrečných a jiných univerzitních prací) se v tomto směru věnují posuzování nadávek a slangových slov z předměstské švédštiny u jejich mluvčích. Tyto práce se opírají o vlastní výzkumy jejich autorů, kteří pracují především s druhou generací přistěhovalců a generací do 20 let. 9 Na slangové výrazy v mluvě mladistvých v těchto pracích čtenář naráţí velmi 6 Např. Rinkebysvenska [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 7 Språk och språkbruk bland ungdomar i flerspråkiga storstadsmiljöer 2002 2006. [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svenska.gu.se/forskning/isa/forskningsverksamhet/avslutade%20projekt/sprak-ochsprakbruk/> 8 Rinkebysvenska [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 9 Např. GOMÉR, M. shu len, vad händish - en analys av multietniskt ungdomsspråk i Alejandro Leiva Wengers novell Borta i tankar. Göteborg: Göteborgs universitet. 2008. [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/18950/1/gupea_2077_18950_1.pdf> MELLSTRÖM, S. Det är chill, typ. En studie om elevers uppfattning om fenomenet ungdomsspråk och andra språkliga varieteter i skolan och på fritiden. Självständigt arbete inom lärarutbildningen. Stockholm: Stockholms universitet. 2009. [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: <http://su.diva-portal.org/smash/get/diva2:324563/fulltext02> 8
často. Konkrétně v práci J. Nilsson Slang på villovägar 10 se nachází i vlastní hodnocení výpůjček z hlediska jejich pouţívání, totiţ zda je význam jednotlivých slov vybranými mluvčími posuzován jen v ustáleném významu (nejrozšířenějším, tedy jako ve slovníku) a zda dochází k dalšímu rozšíření či zúţení významu těchto výpůjček. Různé polohy významu, jak ustálené tak i neustálené jsou i tématem této práce. Tato práce má celkem 5 kapitol. Po úvodní kapitole následuje teoretická část podávající v 5 podkapitolách rozšiřující informace o rinkebyjské švédštině a multietnické mluvě mládeţe jakoţto výchozím prostředí pro převzetí výpůjček do švédštiny, o kontaktové lingvistice a jazykových výpůjčkách jako o teoretické opoře ve způsobu zakomponování výpůjček do jazyka. Ve třetí části pak nastíním moţné propojení teorie jazykového managementu jako široce uplatnitelné teorie na hypotetickém modelu pro rozvoj inovací a přebírání výpůjček od Kotsinas. V další části pojednám o švédských slovnících SAOB a SAOL 11 a jejich preskriptivněnormativním postavení, a to z toho důvodu, ţe výpůjčka keff uţ byla zařazena do jednoho z nich. V poslední části pak popíši výpůjčky keff a jalla, které hodlám v praktické části zanalyzovat. Třetí kapitolou je metodická část, ve které představím korpus pro posuzování výpůjček a nastavení kritérií pro jeho výběr. Korpusem v této práci budou online vyhledávací archivy několika švédských deníků, jakoţ i švédský jazykový korpus Språkbanken KORP. Pro výzkum nebylo moţné, abych odjel do Švédska, proto bylo nutno vynechat původně zamýšlenou sociolingvistickou část, ve které jsem hodlal dotazníkovou formou zjistit vnímání a postoj mluvčích k vybraným slovům z předměstské švédštiny. Tím se výzkum dostal do roviny bádání psaného slova, které bylo díky dostupným technologiím mnohem přístupnější variantou. Začátek časového úseku pro výběr z těchto zdrojů představuje rok 2000, kdy se zkoumané výpůjčky začínají v tisku objevovat a jeho konec představuje současnost (leden 2012). Na základě korpusu pak v další, praktické kapitole, tyto výpůjčky analyzuji z hlediska slovního a významového. Budu tedy zjišťovat, zda se NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C- uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, 2006. [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: <http://uu.divaportal.org/smash/get/diva2:131564/fulltext01> 10 NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C- uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, 2006. [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: <http://uu.divaportal.org/smash/get/diva2:131564/fulltext01> 11 SAOB (Svenska Akademiens Ordbok), SAOL (Svenska Akademiens Ordlista) 9
výpůjčky objevují v denním tisku i v korpusu, zda se objevují jen v jednom, slovníkovém významu, či jsou mluvčími chápány i významy další a nakonec zda se objevují i v jiných slovních formách (např. jalla v préteritu, keff v superlativu). V předposlední kapitole se budu věnovat výsledkům analýz výpůjček spolu s diskuzí problematiky a poslední kapitola je závěrem této práce. 10
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1. Rinkebyjská švédština, předměstská švédština a multietnická mluva mládeže Jazyk rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska) je jen jednou z částí jazykové situace, která vládne především v předměstích Stockholmu, Göteborgu a Malmö. S nejistotou odborníků při pojmenovávání tohoto fenoménu jsem se setkal u většiny materiálů zabývajících se tímto tématem, ke kterým jsem měl přístup. Pojem multietnická mluva mládeţe (multietniskt ungdomsspråk), který se v odborných textech a závěrečných pracích (viz např. Kotsinas: 2007, Gomér: 2008) nejčastěji vyskytuje, není náhodný. Označuje tu varietu jazyka, která vznikla a rozvíjí se mezi mládeţí v mnohojazyčných prostředích v předměstích velkých měst, ať uţ mezi jednojazyčnými či vícejazyčnými mluvčími s rozdílným etnickým pozadím. Platí zde většinou to, ţe se jedná o mládeţ, která se ve Švédsku jiţ narodila. Multietnická mluva mládeţe pak zastřešuje mnoţinu jazyků, které se začaly objevovat v polovině 80.let 20.století. V té době se poprvé začíná mluvit právě o rinkebyjské švédštině (rinkebysvenska), která byla v rychlém sledu následována lokálními pojmenováváními místních forem multietnické mluvy jazyka mládeţe, jako jiţ zmíněná gårdstenská švédština (v předměstí Gårdsten v Göteborgu) anebo rosengårdská švédština (v předměstí Rosengård v Malmö). 12 Kdyţ švédská lingvistka Ulla-Britt Kotsinas na přelomu 80. a 90. let zkoumala mluvu mladých v několika čtvrtích Stockholmu, kterou později zaznamenala ve své knize Ungdomsspråk 13, vypozorovala, ţe v některých oblastech mládeţ pouţívá slangová slova z nejrůznějších cizích jazyků, právě od přistěhovalců. Jednalo se o jednu z prvních zpráv o nově formované multietnické mluvě mládeţe. Typickým rysem tohoto jazyka je obecné pouţívání zvláštní větné prosodie (melodie a rytmu), která se ovšem, na rozdíl od přízvuku, nemůţe odvozovat od jednoho konkrétního jazyka. Slovní zásoba je totiţ přebírána jak z angličtiny, tak i z rozdílných přistěhovaleckých jazyků, včetně původních švédských slov doplněných o nové 12 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.6. [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 13 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, 2007. 11
významy. Tímto se odlišuje multietnická mluva mladých od přistěhovalecké švédštiny (andraspråkssvenska) 14, kterou si přistěhovalci osvojí jako druhý (případně třetí a další) jazyk a jejich mluva je poznamenána jak typickým přízvukem mateřského jazyka, tak odlišnou výslovností, odlišným uspořádáním slovosledu ve švédské větě, nejistotou u rodu podstatných jmen apod. Odtud tedy název této odlišné formy andraspråkssvenska švédština jako druhý jazyk. 15 Multietnická mluva mládeţe je v podstatě odborný lingvistický termín, který ale dostává v médiích a při praktické mluvě nejasný nádech a proto se nahrazuje dalšími pojmenováními. Zastaralý pojem přistěhovalecká švédština (invandrarsvenska) obsahuje stigmatizující slovo přistěhovalec stejně jako novější pojem blattesvenska se stejným významem. Rinkebyjská švédština (rinkebysvenska), švédština ghetta (ghettosvenska), miljonsvenska a další lokální označení jsou úzce svázány se samotnými mluvčími a proto nemohou odkazovat k jazyku jako celku. Cizí označení za pouţití výrazů z tohoto jazyka (shobre-svenska) zase naráţejí na odtaţitost. Naproti tomu Ellen Bijvoet ve svých textech definuje předměstskou švédštinu pojmem švédština mnohých (mångssvenska). 16 Za vhodnější označení pro multietnickou mluvu mládeţe povaţuji sice obecnější, zato však pro skupinu mluvčích lépe konkretizující pojem předměstský slang (förortsslang) anebo předměstská švédština (förortssvenska). 17 Pojmy obsahují slovo předměstí (förort), které přesně signalizuje oblasti, ve kterých se multietnický jazyk vyskytuje. A tak právě s druhým pojmem budu, stejně jako v úvodní části, operovat nejčastěji. Kotsinas chápe slang takto: Gemensamt för de ord som vi betecknar som slang är att de så gott som alltid på ett eller annat sätt avviker från standardspråket eller från det språk som vore att förvänta i sammanhanget och att användningen då har ett expressivt syfte. 18 Chápe jej tedy jako skupinu slov, jejichţ pouţití se vţdy nějakým způsobem odchyluje od standardního jazyka nebo jazyka, který je v dané souvislosti očekáván 14 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 15 Tamtéţ, s.5. 16 Rinkebysvenska [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 17 BIJVOET, E., FRAURUD, K. Svenska med något utländskt. In: Språkvård, 2006, Nr. 3. S.5. [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.sprakradet.se/servlet/getdoc?meta_id=2225> 18 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, 2007. S. 59. 12
a ţe tato slova mají vţdy expresivní uţití. 19 Naproti tomu je slang podle SAOB kaţdodenní, občas vulgární, jazyk uţívaný v jistém kruhu osob (např. mládeţe, spolupracovníků). Obecněji jej pak SAOB vnímá jako vulgární jazyk, který má menší obecné rozšíření a není na něj nahlíţeno jako na spisovný jazyk. 20 V česko-slovenské provenienci je chápán slang podobně, tedy jako soubor lexikálních prostředků pouţívaných v komunikaci jako exkluzivní jazyk jistých společenských vrstev a rozličných zájmových skupin 21 a dále jako soubor nespisovných slov a výrazů, který je tematicky různorodý, nekoordinovaný a neintegrovaný a to jak z pohledu různých sociálních vrstev, tak i z hlediska slovotvorného. 22 Všechny tyto předpoklady se odráţejí i v multietnické mluvě mládeţe. V případě předměstské švédštiny se tedy jedná o sociolekt švédštiny, který si vypůjčil výrazy turecké, arabské, španělské a ještě i výrazy z jiných jazyků. Sociolektem pak označujeme takovou varietu národního jazyka, která je vymezená sociálně, k sociální či profesní skupině. 23 Charakterizují ji speciální lexikální, zřídka i morfologické a syntaktické odchylky od spisovného jazyka. 24 Vznik této jazykové variety se datuje do osmdesátých let, kdy se výrazy s jistotou uţívaly v jiţ zmíněných oblastech. Zajímavé je, ţe takto vzniklá varieta začala postupně přesahovat hranice přistěhovaleckých čtvrtí a zájem o předměstskou švédštinu brzy projevila i švédská ( etnická ) mládeţ a jistá slova tak postupně doznala značnějšího rozšíření i v jiných oblastech země, kde není přímý kontakt s obyvateli těchto čtvrtí. Jedná se kromě slov keff, jalla, guss (ve významu dívka) i např. o slovo habibi (z arabštiny, s významem miláček) či sloveso dissa (s významem jednat bez respektu). 25 Slova z předměstské švédštiny jsou tedy jazykovými výpůjčkami. 19 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, 2007. S. 59. 20 Vardagligt, stundom vulgärt språk(bruk) använt inom en viss krets av personer (t. ex. ungdomar l. yrkeskamrater); äv. allmännare, om vardagligt l. vulgärt språk(bruk) som har mer l. mindre allmän spridning men icke betraktas ss. vårdat l. korrekt. Svenska akademiens ordbok [online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: <http://g3.spraakdata.gu.se/saob/> 21 MISTRÍK, J. Lingvistický slovník. Slovenské pedagogické nakladateľstvo: Bratislava, 2002. S. 120 22 Tamtéţ, s. 120. 23 ČERNÝ, M. Homo loquens: Vybrané kapitoly z lingvistické antropologie. Ostrava: Ostravská univerzita, 2009. S. 53. 24 MISTRÍK, J. Lingvistický slovník. Slovenské pedagogické nakladateľstvo: Bratislava, 2002. S. 164. 25 Rinkebysvenska [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: <http://www.mimersbrunn.se/rinkebysvenska_13929.htm> 13
2.2. Jazyková výpůjčka a kontaktová lingvistika Aby mohly tyto jazykové výpůjčky proniknout do jazyka, je vţdy potřeba, aby prošly procesem, který popisuje kontaktová lingvistika. Ta osvětluje genezi a formování výpůjčky v novém jazyce. Kontaktová lingvistika vychází ze základní společenské, sdělné funkce jazyka, tj. být prostředkem či nástrojem styku a dorozumívání se mezi lidmi. Kaţdá jazyková komunikace má vţdy svého mluvčího (potaţmo pisatele) a svého posluchače (resp. adresáta). Při kaţdé této komunikaci dochází k jazykovému kontaktu jejich účastníků, tedy i ke kontaktu cizích jazyků. 26 Úkoly kontaktové lingvistiky vymezuje následující definice: Kontaktová lingvistika zkoumá okolnosti, povahu a následky vzájemného kontaktu mezi dvěma a více jazykovými systémy, studuje všechny jazykové kontakty, bez ohledu na funkční platnost zúčastněných jazykových systémů, a poznává tak jazyk (jazykový systém) v jeho vývoji. 27 Samotný termín jazykový kontakt označuje střetnutí dvou nebo více jazykových systémů v lidském vědomí. Podnětem k realizaci jazykového kontaktu je pak jazyková komunikace s nositelem dalšího jazykového systému, podmínkou je většinou alespoň minimální bilingvismus nebo diglosie a alespoň pasivní znalost dalšího systému nebo jazyka - zprostředkovatele kontaktu. Následkem vzniklý jazykový konflikt a vzájemné působení zúčastněných jazykových systémů pak potencionálně můţe mít následky další. K jazykovému kontaktu je třeba kromě hlediska přísně lingvistického přistupovat také často teritoriálně: otázkou je, zda nositelé stýkajících se jazykových systémů spolu teritoriálně existují, teritoriálně sousedí či jsou od sebe teritoriálně odděleni. 28 Jazyková výpůjčka ve významu přebírání prvku z jiného jazyka je jednou ze základních moţností při rozvíjení lexikální zásoby a jejího růstového potenciálu. Je projevem jisté imanentní povahy jazyka, jak dokazují výpůjčky v mnoha jazycích uţ od nejstarších dob jejich vývoje. Součástí konstituování jazykového systému jsou vţdy akomodačně-asimilační procesy. Akomodace umoţňuje systému proniknout do 26 VAŠEK, A. Kontaktová lingvistika a její perspektivy I. Češtinář, roč. 7, 1997, č. 1, s. 14. 27 Tamtéţ, s. 16. 28 Tamtéţ, s. 15. 14
něj novými prvky z okolí, které se poté dostávají do pole působnosti asimilace, kde si na druhé straně upraví prvek okolí 29 (např. arabské adjektivum prošlo ortografickou adaptací při včleňování do přebírajícího jazyka švédštiny tím, ţe změnilo psanou podobu do latinky keff na základě fonetického přepisu slova). Základními otázkami přebírání výpůjček jsou: - podmínky přebírání (co a jak se přebírá) - stav rozvinutosti lexikální zásoby přebírajícího jazyka - aktualizace potenciálního jazykového materiálu z jazyka, ze kterého se přebírá - postoj jazykového společenství k výpůjčkám 30 Aktualizace je navíc svázaná s různými mimojazykovými okolnostmi, jako např. ekonomickým vlivem dané země, expanzí kultury daného etnika, národa, se spojením oficiální komunikace jisté komunity s jistým jazykem apod. 31 Stejně tak se mohou výpůjčky z etnicky smíšených oblastí při přejímce z jazyka cizí provenience přes slangovou vrstvu dostat aţ na úroveň oficiálního jazyka. S přejímkami a konkrétními jazykovými situacemi pracuje blíţe i teorie jazykového managementu. 2.3. Teorie jazykového managementu a předměstská švédština Teorie jazykového managementu (TJM), vycházející ze starší teorie jazykového plánování, je široce zaloţená obecná teorie, která na jedné straně vymezuje svůj vztah k lingvistice, na straně druhé podstatně přesahuje její hranice. 32 TJM se zabývá managementem promluv (komunikačních aktů) a zároveň klade velký důraz na mikroanalýzu. Manaţování má probíhat v konkrétních jazykových situacích. 29 DOLNÍK, J. Lexikológia. Univerzita Komenského: Bratislava, 2007. S. 165. 30 Tamtéţ, s. 165. 31 Tamtéţ, s. 166. 32 NEKVAPIL, J. O historii, teorii a modelech jazykového plánování. In: Slovo a slovesnost, č. 71, roč. 2010. S. 64. 15
Rozlišovat lze jednoduchý (promluvový) management a organizovaný (řízený) management. Všechny managementové procesy probíhají v těchto pěti stádiích: 1. v interakční situaci vznikají odchylky od norem jednání (deviation) 2. těchto odchylek si mluvčí povšimnou (noting) 3. takové odchylky hodnotí negativně nebo pozitivně (evaluation) 4. za účelem úpravy hodnocených odchylek vybírají akční plán (adjustment design) 5. a ten realizují (implementation) 33 Přes svou obecnou zaloţenost je TJM orientována na konkrétní promluvové akty, tedy především na mluvenou řeč. Pokud vezmeme v úvahu, ţe se TJM zabývá nejprve jednoduchým managementem (etablováním), který se pak můţe rozvinout na rovinu organizovaného managementu, který pracuje s etablovaným lingvistickým prvkem, je tak teorie dobře prostupná i s jinými modely. Uţ konkrétní schematický a hypotetický obecný model normování inovací v jazyce v celkem šesti krocích načrtla i Ulla-Britt Kotsinas. Model popisuje organizovaný management, tak jak jej chápe TJM a je sociolingvisticky zaměřen. Kotsinas zde podává několik rovin, přes které můţe jak inovace, tak i převzaté slovo projít, neţ se dostane do spisovné vrstvy jazyka. Podle Kotsinas je tento model dobře pouţitelný i pro výpůjčky, protoţe i výpůjčka převzatá cestou jazykového kontaktu můţe být povaţována za jistý druh inovace. 34 33 NEUSTUPNÝ, J. Sociolingvistika a jazykový management. In: Sociologický časopis. Č. 38, č. 4/2002. S.436. 34 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, 2007. S. 172. 16
Krok 1 Inovace, porušení normy, hodnocení inovace Krok 2 zmizí Krok 2 Skupinová identita Krok 3 zmizí Krok 3 Vznik nové skupiny, hodnota inovace. Identita: lokální či sociální Krok 4 zmizí Krok 4 Mluva a identita mládeže Krok 5 zmizí Krok 5 Sociolekt, dialekt s nízkým či vysokým statusem Krok 5 Mluva dospělých, slang, hovorový jazyk Hypotetický model pro rozvoj inovací v mluvené řeči (Kotsinas: 2007, s. 173) (pozn. přeloţil autor) Krok 6 zmizí 17 Krok 6 Spisovný jazyk
Pokud se v prvním kroku inovace či výpůjčka v rámci skupiny ujme, můţe si na jejím základě skupina postupně také vytvářet svou identitu (krok 2). V dalším kroku můţe být tato výpůjčka (ale i identita) postupně rozšiřována na další skupiny, spojené jak lokálně (např. stejná čtvrť), tak sociálně (mládeţ). Tím se rozšiřuje i okruh skupin, ve kterých se nová inovace ujme (v kroku 4 uţ je to jazyk mladých obecně). V předposledním kroku dochází k vnímání mnoţiny těchto výpůjček buď jako sociolektu skupiny nebo slangu u dospělých. Slovo se tím dostává do vrstvy hovorového jazyka (vardagligt; krok 5) a posledním moţným krokem je zařazení výrazu jako spisovného do oficiálních slovníků jazyka, kam se často dostane po zbavení se stylistických příznaků. Výraz nemusí projít celou tuto cestu, neboť v kaţdém z jednotlivých kroků se můţe stát, ţe výraz neprojde do další fáze (např. bude nahrazen jiným, novějším výrazem), popř. z jazyka zcela vymizí. 35 2.4. SAOB a SAOL: deskriptivní a preskriptivní švédské slovníky Ve Švédsku vycházejí z popudu Švédské akademie (Svenska akademien) dva slovníky švédštiny. Prvním z nich je Slovník Švédské akademie (Svenska akademiens ordbok, dále jen SAOB), druhým pak Seznam slov Švédské akademie (Svenska akademiens ordlista, dále jen SAOL). O jejich funkci jako preskriptivního či deskriptivního slovníku se vedou jiţ delší dobu debaty, jak ukázal např. příspěvek L. Larssona na 11. konferenci o lexikografii ve Skandinávii 36, i kdyţ, jak uvádí, je jejich dnešní funkce z pohledu lingvistů jasná. Ale nebylo tomu tak vţdy od prvního vydání se forma slovníku SAOB pozměnila ze slovníku převáţně normativního na v podstatě deskriptivní, kdy aktuálně popisuje vývoj jazyka aţ do současnosti. Slovník SAOB si jiţ od počátku kladl za prvořadý cíl systematicky sledovat a popisovat historický vývoj jednotlivých slov švédské slovní zásoby od časů Gustava 35 KOTSINAS, U.-B. Ungdomsspråk. 3. upplaga. Uppsala: Hallgren & Fallgren, 2007. S. 174. 36 LARSSON, L. Om SAOB som normativ ordbok en detaljstudie. 11 konferensen om lexikografi i Norden 24-27 maj 2011 Lund. Sammanfattningar och program. Sektionsföredrag och posterpresentationer. S. 49. [online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: <http://nordisksprogkoordination.org/nfl/konferencer-og-symposier/program_nfl_2011.pdf> 18
Vasy, tedy od první poloviny 16. století, aţ do aktuální současnosti. 37 Do roku 2012 vyšlo postupně celkem 35 svazků, které obsahují abecedně řazená slova A-T (poslední svazek vydaný v roce 2009 zahrnoval slova Tok-Tyna) popisující vývoj a původ jednotlivých slov (svazky obsahující písmena U-Ö dosud nebyly vydány), přičemţ první svazek z této řady (A-Anlöpning) vyšel jiţ v roce 1893. 38 Nevýhoda tohoto slovníku spočívá v nemoţnosti reflektovat aktuální vývoj slovní zásoby, tedy jak vypouštění zastaralých slov (např. namísto automobil je dnes bil, namísto bicykel je dnes cykel), tak i přijímání nových (např. aids, anorektisk) 39. Současnou slovní zásobu nejlépe zachycuje slovník SAOL mající ale odlišný charakter. SAOL je ve své podstatě slovník doporučujícího rázu, přestoţe má oficiálně normativní charakter. 40 Je příručkou, která znázorňuje, jak se píší a skloňují slova, někdy také udává jejich výslovnost a význam. Jinými slovy je to pravopisný seznam slov současného švédského jazyka. 41 První vydání SAOL vyšlo v roce 1874 a několik let po publikování šestého vydání (1889) švédský král Oskar II. ustanovil slovník SAOL vodítkem pro školy v otázkách pravopisu a skloňování. 42 V předmluvě se samotní autoři slovníku vyjadřují takto: 43 37 SAOL och tidens flykt [online] [cit. 10.4.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_och_tidens_f lykt> 38 Svenska språket. [online] [cit. 11.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket> 39 Svenska Akademiens ordbok (SAOB) och Svenska Akademiens ordlista (SAOL) [online] [cit. 11.3.2012]. Dostupné z: <http://g3.spraakdata.gu.se/saob/skillnad.shtml> 40 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista 1874-1950: principer och resultat. In: LexicoNordica 9, 2002. S. 1. [online] [cit. 28.3.2012]. <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/24006/1/gupea_2077_24006_1.pdf> 41 SAOL och tidens flykt [online] [cit. 10.4.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_och_tidens_f lykt> 42 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista 1874-1950: principer och resultat. In: LexicoNordica 9, 2002. S. 1. [online] [cit. 28.3.2012]. <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/24006/1/gupea_2077_24006_1.pdf> 43 Svenska Akademiens ordlista är sedan länge en allmänt vedertagna normen för stavning och böjning av svenska ord. (...) Många förslag till nya uppslagsord inflyter från allmänheten mellan upplagorna, men det förekommer också att människor skriver till redaktionen (...) med begäran att vissa ord skall strykas såsom anstötliga(...) Sådan makt har inte denna ordlista och är den inte avsedd att ha. Den är en samling rekommendationer som i stor utsträckning grundas på det etablerade bruket och som därutöver bestäms av en strävan att anpassa nya tillskott i språket till rådande svenska normer för stavning och böjning, ordbildning och ordval. Föreställningen att ett ord som inte står i SAOL inte tillhör svenska språket är inte ovanlig men förstås alldeles felaktig. Det måste tydligt sägas att denna lista är ett urval, att den utan svårighet skulle ha kunnat göras åtskilligt större (...). (Autor neuveden) Svenska akademiens ordlista. S. V. [online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/binaryloader.axd?ownerid=59162dda-ad88-4f29-a730- e7a23626b09f&ownertype=0&propertyname=files&filename=inledning+saol.pdf&attachment=tr ue> 19
Slovník Švédské Akademie je uţ dlouhou dobu obecně přijímanou normou pro pravopis a skloňování švédských slov. ( ) Mezi jednotlivými vydáními proudí mnoho návrhů na nová hesla ve slovníku, ale stává se také, ţe lidé píší do redakce ( ) s poţadavkem, aby určitá slova byla ze slovníku jako pohoršlivá vyškrtnuta ( ) Takovou moc tato příručka nemá a není to ani jejím záměrem. Tím je soubor doporučení, který se ve velkém rozsahu zakládá na etablovaném zvyku a o kterém se nadto rozhoduje při snaze přizpůsobit nové příspěvky v jazyce k současným švédským normám pro ohýbání, tvoření a výběr slov. Představa o tom, ţe slovo, které není zapsáno v SAOL nepatří do švédského jazyka není neobvyklé, ale je samozřejmě zcela chybné. Musíme jasně říci, ţe tento seznam je pouze výběr, bez problémů by mohl být mnohem větší ( ). (překlad: autor) Z toho vyplývá, ţe i kdyţ je slovník formován strukturními vlastnostmi jazyka, jeho gramatickými pravidly apod., tak na druhé straně významným způsobem rozhoduje i aktuální pouţívání jazyka jeho mluvčími. Slovník SAOL tedy nemůţe v ţádném případě zastávat striktně normativní hledisko. Je třeba říci, ţe kaţdé nové vydání vzbuzuje pozornost v široké veřejnosti. Je skoro povinností mít ho na všech pracovištích a všude tam, kde se pravidelně píše švédsky. Autorita slovníku je dokonce tak velká, ţe na veřejnosti panuje přesvědčení, ţe jen slova, která jsou zapsaná ve slovníku, jsou opravdu dobrá švédská slova a tak je slovník paradoxně vnímán jako určující jazyková norma. 44 První vydání SAOL tedy vyšlo v roce 1874 a aţ do pátého vydání se počet jeho hesel měnil jen pozvolna, celkový počet byl cca 35 000. Aţ šestým vydáním (1889) začal jejich počet narůstat a dnešním dnem se pohybuje okolo 125 000 hesel (podle nejnovějšího, 13. vydání z roku 2006). V nejnovějším vydání se pak také připojují různá doporučení pro ohýbání anglických slov, mimo jiné také doporučené pouţití švédského výrazu před anglickým či vhodnější tvoření plurálu. 45 Poslední tři vydání jiţ byla digitalizována a jsou k dispozici na internetovém portálu Švédské 46 47 48 Akademie. 44 MALMGREN, S.-G. Normering i Svenska Akademiens ordlista 1874-1950: principer och resultat. In: LexicoNordica 9, 2002. S.1. [online] [cit. 28.3.2012]. <http://gupea.ub.gu.se/bitstream/2077/24006/1/gupea_2077_24006_1.pdf> 45 Svenska akademien. Böcker om svenska språket. [online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/publikationer/bocker_om_svenska_spraket> 46 Svenska akademiens ordlista över svenska språket. [online] [cit. 12.3.2012]. <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_pa_natet/ord lista> 47 S uveřejněním zbývajících vydání se počítá v horizontu několika let. HOLMER, L. SAOL Hist samtliga upplagor av SAOL i en och samma databas. 11 konferensen om lexikografi i Norden 24-27 maj 2011 Lund. Sammanfattningar och program. Sektionsföredrag och posterpresentationer. S. 35. [online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: <http://nordisksprogkoordination.org/nfl/konferencer-og-symposier/program_nfl_2011.pdf> 48 Zároveň jsou jiţ volně zpřístupněna i všechna dosavadní vydání slovníku SAOB. 20
Odpověď na otázku, jaká slova budou nově zařazena či vyřazena ze SAOL, je určována především redakcí SAOL a jazykovou komisí Švédské Akademie a to na základě jak starších vydání seznamu a uţívaných jazykových norem, tak na rozličných zdrojích, na kterých komise slova zhodnocuje. K těm patří především texty z databází Jazykové banky (Språkbanken = korpus KORP), PressText a Mediearkivet (první zmíněná databáze je, jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, součástí korpusu této práce). Kromě toho se při zpracování pouţívá i fulltextového vyhledávání Googlu, kde se podle předmluvy SAOL 49 shromaţďuje většina psaného švédského textu. Zjednodušeně řečeno pro zařazení na seznam SAOL stačí, aby se slovo či jeho formy objevily v určitém počtu v několika různých písemných textech v daném období, určeném pro výběr slov do nového vydání. S odhlédnutím od komise Švédské Akademie má také široká veřejnost moţnost přímo na webových stránkách SAOL navrhnout slovo, které by se mělo při příštím vydání zařadit či vyloučit ze seznamu. 50 Stejným procesem musela projít i výpůjčka keff, které se podrobněji věnují následující stránky. 2.5. Výpůjčky keff a jalla 2.5.1. keff Výraz keff je adjektivem pocházejícím z arabštiny (keff, arab., ve významu dobrý, příjemný, zábavný). Švédský slovník slangu (1998), kde se termín vůbec poprvé ve švédském slovníku objevuje, výraz popisuje takto: kef, keff (inv. 51 ) 1 dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Svenska akademiens ordbok (a-tyna) [online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: <http://g3.spraakdata.gu.se/saob/> 49 Svenska akademiens ordlista. S. XI. [online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/binaryloader.axd?ownerid=59162dda-ad88-4f29-a730- e7a23626b09f&ownertype=0&propertyname=files&filename=inledning+saol.pdf&attachment=tr ue> 50 Svenska Akademiens ordlista över svenska språket. Stockholm: Norstedts Akademiska Förlag, 2006. 13.uppl. S. VI-XI. [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista> 51 Invandrartäta områden jazyk pouţívaný v oblastech s větší hustotou přistěhovalců 21
2 trevlig, bra, snäll 52 (příjemný, dobrý, milý) Slovník tedy definuje výraz dvěma různými způsoby, dokonce přesněji řečeno antonymy (nepříjemný x příjemný). Aţ na druhém místě uvádí jeho původní význam v arabštině, který se ovšem ve švédštině dnešním dnem jiţ nevyskytuje a původní význam tak byl při přejímce zcela překryt jeho negativním protikladem. Slovník uvádí i další sloţeniny, ve kterých je pouţito slovo keff. Práce Kotsinas shodně udává první význam výrazu keff (tedy hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný a nudný). Další ve slovníku uvedené výrazy se společným základem keff (tedy keffad a keffig) jsou přebírajícímu jazyku bliţší, jelikoţ jsou rozšířeny o švédské sufixy pouţívané u švédských adjektiv: keffad = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Výraz vypadá ve švédštině zdánlivě jako příčestí minulé neexistujícího slovesa keffa při predikativním postavení: Jag är keffad., keffa > keffad, analogicky k: Stolen är målad., måla > målad keffig = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig (hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný) Výraz je tvořen základem keff rozšířeném o adjektivní sufix -ig > keffig. Evidentně cizí výraz do švédštiny pronikl nejprve do její slangové vrstvy jazyka (v tomto případě uţívaného mladistvými v předměstích velkých měst) a vůbec poprvé byl zachycen a popsán v roce 1998 právě ve slovníku švédského slangu (v předešlém slovníku slangu z roku 1969 53 se neobjevuje). V roce 2006 byla výpůjčka zařazena do 13. vydání deskriptivního švédského seznamu slov SAOL. Spolu s výrazem keff bylo do slovníku zařazeno i substantivum guss (vyskytuje se i ve formě guzz, z turečtiny a kurdštiny ve významu dívka, holka). Informace o přijetí konkrétně těchto dvou slov se objevila koncem roku 2005 v mnoha švédských 52 KOTSINAS, U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, 1998. S. 100. 53 GIBSON, H. Svensk slangordbok. Stockholm: Läromedelsförlagen, 1969. 22
denících, mimo jiné i v celostátním seriózním deníku Svenska Dagbladet 54, protoţe se jednalo o vůbec první dvě výpůjčky z předměstské švédštiny, které se do slovníku dostaly (pomineme-li některé arabské a turecké výrazy, které ale s předměstskou švédštinou přímo nesouvisejí). S ohledem na cizí původ u výrazu keff neproběhla fonetická adaptace do švédštiny, vyslovuje se s k na začátku slova, i kdyţ se správně švédsky hlásková dvojice ke- vyslovuje jako [še-]. Slovo je ve 13. vydání SAOL definováno jako slovo z hovorového jazyka (vardaglig) s významem špatný : keff [k-] adj. -t -a (vard.) = dålig 55 Bez ohledu na zapsání do SAOL je slovo keff plnohodnotným adjektivem, které je moţno pouţívat ve všech jeho gramatických formách. Keff je pravidelným přídavným jménem. Atributivní postavení Predikativní postavení en keff flicka Det är ju helt kefft. Atributivní postavení Predikativní postavení Neurčitý tvar Určitý tvar Neurčitý tvar Určitý tvar Jednotné číslo Jednotné číslo utrum en keff man den keffa mannen En man Mannen är keff. neutrum ett kefft hus det keffa huset Ett hus Huset är kefft. Množné číslo Množné číslo utrum två keffa män de keffa männen Två män Männen är keffa. 54 BÄCKSTEDT, E. Hajp, keff och guss nytillskott i ordlista. ordlista [online] [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svd.se/kultur/hajp-keff-och-guss-nytillskott-i-ordlista_460321.svd> 55 Svenska Akademiens ordlista [online] [cit. 19.3.2012]. Dostupné z: <http://www.svenskaakademien.se/svenska_spraket/svenska_akademiens_ordlista/saol_pa_natet/ord lista> 23
neutrum två keffa hus de keffa husen Två hus Husen är keffa. Stupňování Základní tvar Komparativ Superlativ keff keffare keffast Atributivní postavení Určitý tvar (den, det, de) keffaste Tvary superlativu Predikativní postavení Neurčitý tvar keffast 2.5.2. jalla Výraz jalla je imperativní forma syrského či arabského výrazu (arab. zápis ), který původně znamená spěchej!, pospěš si!, no tak! Jak v arabštině, tak i v jiných jazycích, kde slovo se stejným významem doznalo rozšíření (např. v příbuzné norštině), je pouţíváno v expresivním významu. Ortografická podoba převedená do latinky je psaná nejčastěji jako yalla (při anglickém přepisu). Další psanou formou je yallah. Jiný, podobný výraz, Ya Allah, jehoţ přepis sice respektuje původní dvouslovný arabský výraz, znamená ale v arabštině a dále i v jiných jazycích proč já?, to jsem si přece nezaslouţil? 56 S adaptací slovesa do švédštiny proběhlo jak ortografické přizpůsobení, tak postupem času i jeho morfologická adaptace. Co se týče fonetické stránky slova, adaptace neproběhla. Ve spisovné švédštině by se skupina dvou stejných souhlásek v tomto slově ve výslovnosti promítla jako dlouhý konsonant /jal:a/, ale slovo se oproti pravidlům vyslovuje v původní podobě krátce /jala/. Pravopisná podoba výrazu, pokud přihlédneme k přepisu do latinky v anglické formě > yalla, doznala změn u ve švédštině nepříliš častého začátečního y-, které bylo nahrazeno za j-: (yalla) > jalla. Morfologicky se jalla ve švédštině 56 CHOUKEIR, W. ya-allah vs. yalla! [online] [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: <http://notesby.me/yalla-vsya-allah-0> 24
chová jako citoslovce, či z citoslovce a podstatného jména tvořený výraz, ale zároveň při potřebě ohýbat toto slovo se z původního výrazu stává (jinak ustrnulá) imperativní slovesná forma. Tuto je však dále moţno rozvíjet na základě poznatku, ţe infinitivní slovesná koncovka ve švédštině zní a. Pokud zároveň vezmeme v úvahu, ţe se slovo neobjevuje pouze v této své ustrnulé imperativní formě, vznikne nám zcela pravidelné sloveso 1. slovesné třídy: Infinitiv att jalla Rozkazovací způsob jalla! Přítomný čas jag/du/han/hon/det/vi/ni/de jallar Souminulý čas har jallat Minulý čas jallade Předminulý čas hade jallat Budoucí čas kommer att + jalla; ska (skall) + jalla Podmiňovací způsob skulle + jalla Příčestí přítomné jallande Příčestí minulé en jallad man, ett jallat hus, den jallade man, det jallade hus, de jallade kvinnorna Trpný rod jallas Přítomný čas t.r. jallas Souminulý čas t.r. har jallats Minulý čas t.r. jallades Předminulý čas t.r. hade jallats Sloveso jalla samotné bylo nicméně ve Švédsku známé jiţ dříve jako původní dialektální výraz ve švédské oblasti Helsingland a Delsbo socken, jak uvádí švédský nářeční lexikon. 57 jalla (verbum neutrum) 1 jollra (ţvatlat) 2 dagdrifva (povalovat se, nic nedělat) 57 Svenskt dialektlexikon: ordbok öfver svenska allmogespråket, 1962. [online] [cit. 15.3.2012]. Dostupné z: <http://runeberg.org/dialektl/0325.html> 25
Sloveso mělo tehdy v nářeční formě opět shodně po dvou rozličných významech. Nutno dodat, ţe tento termín nemá nic společného s výše uvedeným výrazem, a to ani teritoriálně, ani lingvisticky. Fonetická forma tohoto slova zní /jal:a/, tedy je pravidelná, protoţe se v ní objevuje dlouhý konsonant. Naproti tomu ve Švédském slovníku slangu (1998), který jiţ neoperuje s nářečním výrazem, nýbrţ s cizojazyčným pojmem, se uvádí následující: jalla! (även yalla, inv.; ass./syr., arab.) 1 gå din väg!, stick!, kom igen då!, skynda dig! (jdi si po svých!, vypadni!, no tak!, pospěš si!) 2 det gör det samma, det spelar ingen roll 58 (to je jedno, to nehraje roli) Stejně jako u slova keff má podle Ully-Britt Kotsinas i výpůjčka jalla (ve slovníku bez udání slovního druhu) ve slangové řeči dva různé významy. První z nich zachovává původní arabský, popř. syrský význam slova, tedy pospěš a je doplněn o významy vypadni!; no tak!. Samotné postavení dvou odlišných významů ( pospěš! x jdi si po svých! ) v jedné odráţce je ale poněkud zaráţející. Druhý význam podle slovníku znamená to nevadí, to nehraje roli, tím došlo k posunu původního významu. V prvním významu se objevil i ve švédské filmové komedii Jalla! Jalla! (2000) pojednávajícím o tří generační přistěhovalecké rodině, která soudě podle mnoţství dat v korpusu, významně přispěla k rozšíření povědomí o tomto slovu převzatém z předměstské švédštiny. Zda je mluvčími či pisateli jeho význam chápán stejně, jak jej chápe Švédský slovník slangu, je uţ ale jinou otázkou. Ve švédštině získalo slovo ve slangové vrstvě jazyka podle Švédského slovníku slangu dalšího uţití jako zpodstatnělá sloţenina imperativních tvarů: jallajalla (inv.) invandrare (ve významu přistěhovalec) 58 KOTSINAS. U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, 1998. S. 100. 26
Přidáním pro švédštinu nepříliš časté koncovky -s bylo vytvořeno další substantivum označující přistěhovalce: jallas invandrare 59 Závěrem je třeba říci, ţe přestoţe má tato výpůjčka rovněţ původ ve slangu předměstské švédštiny, dosud zatím nebyla zařazena do slovníku SAOL. 59 KOTSINAS. U.-B. Norstedts svenska slangordbok. Stockholm: Nortstedts, 1998. S. 100. 27
3. METODICKÁ ČÁST 3.1. Materiál a korpus. Výběr materiálu, kritéria a postup jeho posuzování Materiál Na začátku výzkumu bylo nutno roztřídit písemný materiál a to pro jeho rozsáhlou povahu. Pro otázky, které jsem si v úvodu práce poloţil, bylo nejvhodnější vybrat švédský denní tisk, ve kterém by bylo moţno zjistit, jak četně jsou keff, jalla a jejich varianty zastoupeny v krajích Švédska. Zároveň bylo záměrem zařadit i periodika celostátní, ať uţ seriózního či bulvárního charakteru. Bulvárem zde rozumím neseriózní, neověřený, laciný a pokleslý typ novin. Informace i obrazový materiál v bulvárním tisku jsou často získány nelegálním či neetickým způsobem. 60 Naproti tomu seriózní tisk (někdy také prestiţní či standardní) se vyznačuje objektivitou, analýzou a kontextem. Přiměřeným zjednodušením popisuje významná témata a pracuje vţdy s ověřenými informacemi. Regionální a seriózní tisk byl vybrán z toho důvodu, aby bylo moţno zjistit, zda se zkoumané výpůjčky jako slangové výrazy vůbec ve spisovném jazyce objevují. Dva největší švédské večerní deníky byly vybrány záměrně, lexikum bulváru je totiţ uvolněnější, vzdálenější od spisovného jazyka a objevují se zde v mnohem větší míře výrazy slangového a nespisovného charakteru. Pro excerpci písemného materiálu, na kterém se objasní otázky poloţené na začátku této práce, tak bylo vybráno takových 6 novinových periodik, u nichţ je moţno vyhledávat v jejich on-line archivu a to včetně informace o datu vydání článku. Ve dvou případech se jedná o bulvární švédské deníky, v jednom o seriózní deník a třikrát jde o regionální deníky. 60 OSVALDOVÁ, B. a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri, 2007. S. 34-35. 28
Aftonbladet Aftonbladet je celostátní bulvární deník, jinak řečeno večerník (kvällstidning), vycházející od roku 1830. Náklad je 312 900 výtisků (v 1.čtvrtletí 2010). 61 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://sok.aftonbladet.se/?q=&x=22&y=13 (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku 2000. Expressen Expressen je celostátní deník (večerník) bulvární povahy a vychází od roku 1944. Denní náklad v září 2010 činil 286 500 výtisků. 62 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://www.expressen.se/sok/?q= (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku 2003. Göteborgsposten Göteborgsposten (zkracován na GP) je regionální deník vycházející od roku 1813 v Göteborgu a okolí. Po novinách Dagens Nyheter je deníkem s největším nákladem ve Švédsku (216 300 výtisků denně). 63 Vyhledávání neproběhlo v archivu novin, nýbrţ prostřednictvím on-line jazykového korpusu KORP na stránce <http://spraakbanken.gu.se/korp/>, jehoţ je archiv deníku součástí. Svenska Dagbladet Svenska Dagbladet (neoficiálně nazývaný i Svenskan) je 3. největší celostátní seriózní deník, který poprvé vyšel v roce 1884. Denní náklad v roce 2011 činil 185 600 výtisků. 64 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://www.svd.se/search.do?q=&submit= (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku 2000. 61 Aftonbladet. [online] [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/aftonbladet#cite_note- 2> 62 Expressen. [online] [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/expressen> 63 Göteborg-Posten. [online] [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: http://sv.wikipedia.org/wiki/g%c3%b6teborgs-posten#cite_note-0 64 Svenska Dagbladet. [online] [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/svenska_dagbladet> 29
kusů. 66 Digitální archiv je k dispozici na stránce Sydsvenska Dagbladet Sydsvenska Dagbladet Snällposten, nebo-li Sydsvenskan (zkráceně SDS), je deník vydávaný v Malmö a vycházející v jiţním Švédsku. Vznikl roku 1848 a jeho denní náklad činil v roce 2011 119 200 výtisků denně. 65 Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://www.sydsvenskan.se/ (online) a obsahuje články publikované od roku 2002. Uppsala Nya Tidning Uppsala Nya Tidning je seriozní regionální deník vycházející ve 4. největším městě Švédska, Uppsale, od roku 1890. Denní náklad v roce 2009 činil 52 300 http://www.unt.se/sok/?querystring=s%f6k...&s= (on-line) a obsahuje články publikované od roku 2002. Kromě novinových zdrojů byl pro komparaci a získání dalších dat vybrán švédský jazykový korpus KORP. Ten slouţí ostatně jako jeden ze zdrojů pro přijímání slov a je posuzován i komisí vytvářející slovník SAOL. Jazykový korpus KORP zahrnuje texty různého zaměření (mimo jiné vybrané noviny, dětské knihy, švédskou verzi Wikipedie, programy a manifesty švédských politických stran apod.). Tyto texty ale nemají zvláštní relevanci pro tuto práci vzhledem k jejich časovému zařazení (před rokem 2000). Z korpusu KORP jsem vybral předně korpus na internetových blozích. Právě na nich jako na novodobém prostředku vyjadřování názorů autora na jedné a spoluúčastí formou komentářů čtenáři na druhé straně se v různých obměnách také výpůjčky ponejvíce objevily. Vybrané blogy jsou součástí tohoto korpusu, konkrétně se jedná o výběr z blogů v lednu 2012. Dále je zde zahrnuta databáze SweWaC (Swedish Web as Corpus) a součástí korpusu jsou i noviny Göteborgsposten (viz výše). 67 Jazykový korpus této práce tedy tvoří: 65 Svenska Dagbladet. [online] [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: http://sv.wikipedia.org/wiki/sydsvenska_dagbladet#cite_note-0 66 Uppsala Nya Tidning. [online] [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: <http://sv.wikipedia.org/wiki/upsala_nya_tidning> 67 KORP [online] [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: <http://spraakbanken.gu.se/korp/> Poslední aktualizace blogů (Bloggmix) proběhla 24.1.2012. 30